Pondělí 26. července 2021, svátek má Anna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 26. července 2021 Anna

Covid-19 jako úraz

18. 07. 2021 10:07:38
Německo odškodňuje případy nemoci z povolání. Kdy zaměstnavatel nesmí vyžadovat očkování? Jak dopadnou spory o odškodnění za újmu po vakcinaci?

Německá úrazová pojišťovna (Dguv.de) v březnu 2021: Od začátku letošního roku roste ve vztahu ke covid-19 počet hlášených nemocí z povolání, jde především o zaměstnance zdravotních a sociálních zařízení a laboratoří. Za první dva letošní měsíce dostaly úrazové pojišťovny přes 47 000 hlášení o podezření na profesí podmíněné onemocnění; loni jich bylo přes 30 000.

Od začátku pandemie do konce letošního února se rozhodlo o 49 295 případech, uznáno bylo 42 753 případů nemoci z povolání. Většinou jde o zdravotníky a náklady hradí povinné zákonné úrazové pojištění (zaměstnavatele). Hodnotí se podle příslušné pracovní činnosti, v jak významném rozsahu byla určitá pracovní skupina vystavena nákaze.

Covid-19 jako úraz: za letošní dva měsíce hlášeno 2710 případů, uznáno bylo 799. Loni bylo hlášeno přes 12 000 úrazů, uznáno 4247.

Také školy sem spadají (patrně určitého typu): letos za dva měsíce nahlášeno 73 žáků, u 41 uznán nárok na odškodnění. Loni bylo nahlášeno 167 případů, uznáno 61.

Problematikou se zabýval letos v únoru německý parlament (Bundestag.de): pracovní úraz a profesní nemoc řeší sociální zákoník, všichni jsou povinně pojištěni, jde např. i o léčbu, rehabilitaci a finanční podporu pozůstalých. Pojišťovna si nejprve ověří, zda zaměstnavatel neselhal ve svých povinnostech eliminovat rizika. Individuálně se budou posuzovat případy, kdy za onemocnění pracovníka ručí zaměstnavatel.

Covid-19 jako pracovní úraz je časově ohraničen, mělo by jít o nákazu při pracovní směně (nikoli při cestě do práce apod.), při určité pracovní činnosti, kontakt s infikovaným (např. s kolegou). U profesní nemoci jde o pravidelně vykonávané ohrožující pracovní činnosti v delším časovém úseku. I když jde o jednu z infekčních nemocí, ve vztahu k vybraným profesím se posuzuje podle speciálních pravidel vč. vládního nařízení, jež označuje nemoci z povolání.

Musí tu být příčinná souvislost mezi nemocí a pojištěnou pracovní činností (zdravotnictví, sociální péče, laboratoře aj.). Konkrétní vyšší riziko převyšuje standardní ohrožení pracovníků v dané oblasti. Vůči jiným pracovním činnostem má být epidemiologicky prokazatelné, nestačí jen typ pracoviště.

V minulosti se Spolkový sociální soud (BSG) v této souvislosti zabýval infekcí hepatitis: hodnotit se má ve vztahu k určitému pracovišti, zda jde o vysoký stupeň rizika ohledně druhu, častosti a doby pracovní činnosti.

Zákonodárci ještě čekali na znalecké hodnocení této oblasti, jež mělo zajistit ministerstvo práce. Jen ve výjimečných případech se ulehčuje tzv. důkazní břemeno, jež je na žadateli o odškodnění. Úrazová pojišťovna má nejprve vyloučit zavinění na straně zaměstnavatele.

V ČR u různých informačních zdrojů ještě panuje určitá nejistota, jak se co bude posuzovat, každopádně zaměstnavatel má být pojištěn.

Němečtí advokáti jsou v pohotovosti i vůči jiným druhům škod způsobených v souvislosti s covid-19, k nimž patří také očkování. Na www.kostenlose-urteile.de nabízejí deset precedentních soudních rozsudků, jež mohou být v současnosti aktuální ve vztahu k očkování proti covid-19.

Je tu např. rozhodnutí Evropského soudního dvoru (EuGH) z r. 2017: Dotčená osoba byla očkována proti hepatitis B, později onemocněla sklerózou multiplex (zánětlivé onemocnění nervů), nakonec zemřela (vakcína Sanofi). Kauzální spojitost mezi očkováním a onemocněním nebyla prokázána. Avšak evropský soud konstatoval, že i když není k dispozici výzkumné šetření (o něž by se opřeli znalci a soudci), národní soudy se musejí zabývat převažujícími indiciemi. Národní soudní přezkum má usnadnit důkazní břemeno žalobce: např. posoudit časovou spojitost mezi očkováním a onemocněním, neexistenci dřívějšího onemocnění ani u očkovaného, ani v jeho rodině. Nemusí být vždy prokázána příčinná souvislost, shrnul kauzu evropský soud.

Někteří zástupci německé komise pro očkování (STIKO) s tímto soudním rozhodnutím nebyli příliš spokojeni, i když uznali, že prokázat kauzální souvislost mezi očkováním a poškozením zdraví je někdy velmi obtížné a někdy nemožné.

Na Kostenlose-urteile jsou další rozsudky: Po očkování v SRN proti prasečí chřipce před deseti lety onemocněla 12letá po několika měsících narkolepsií; významnou roli sehrála výzkumná studie skandinávských zemí, kdy se prokázalo, že zvláště u jedné vakcíny se vyskytly v různých evropských zemích stovky případů narkolepsie, což neodpovídalo všeobecné populaci (převážně šlo o určitý nižší věk). Např. ve Švédsku bylo uznáno přes 400 případů odškodnění.

Je tu i případ očkování novorozence, resp. ve 3. měsíci života, u něhož se po vakcinaci proti 6 nemocem vyskytl Dravet - syndrom ve vztahu k určité vakcíně a šarži. Po očkování cerebrální křečovitý záchvat (patrně epileptické křeče?), ještě v prvním roce života zdravotní komplikace s vývojovou retardací. Teprve u vrchního zemského soudu se rodiče domohli uznání poškození očkováním.

Jak bude vypadat posuzování zdravotních škod po očkování proti covid-19, to se teprve ukáže, nicméně např. na Mdr.de vystoupil advokát pro zdravotní a sociální právo: u státem předepsaného či doporučeného očkování musí stát zajistit i náhradu škod, vč. finanční podpory pozůstalých. K té době měl Institut P. Ehrlicha nahlášeno např. 31 případů sinus venózní trombózy po AstraZeneca, kdy 9 pacientů zemřelo. Tady advokát předvídá právo požadovat náhradu škody. Stejně tak u očkování proti chřipce, pokud by bylo pro určitou profesi "doporučené", jinak pro všeobecnou populaci je dobrovolné, kdy stát neručí za ev. poškození. Stát např. neručí za očkování kvůli cestování (malárie apod.).

Náhrada újmy se vyměřuje podle stupně postižení, např. 156 - 811 eur, u ztráty rodinného člena nárok na rentu 213 - 373 eur.

Zaměstnavatel nesmí nutit k očkování proti covid-19 (ani se ptát, zda je zaměstnanec očkován). K výjimkám by patřily např. zdravotnické profese, resp. pracovní činnost se stálým blízkým kontaktem se zranitelnými pacienty. Ale ani tady nelze očkování proti covid-19 automaticky či všeobecně chápat jako nezbytné opatření; muselo by to být především právně přípustné (zákon by to musel výslovně zakotvit s odůvodněním).

Zaměstnavatel nemůže pracovníka postihnout za to, že se nenechal očkovat a onemocněl nákazou. Jiní pracovníci také onemocní různými infekcemi, navíc i očkovaní někdy onemocní. Problematice se věnují i na www.dgbrechtsschutz.de.

Na rozdíl od ČR úřady v západních zemích poskytují obyvatelstvu online formulář, v němž mohou lidé požádat o posouzení zdravotního postižení po očkování a požadovat odškodnění. A bylo to běžné i v minulosti. Např. rakouské ministerstvo zdravotnictví (Sozialministerium.at) má dodnes ve svém archívu formulář nahlášení poškození po očkování proti neštovicím do r. 1980: např. vakcínou podmíněná encefalitida.

Ať z úředních zdrojů nebo z médií vyplývá, že vakcíny proti covid-19 přinášejí vyšší počet hlášených nežádoucích účinků vč. těch závažných při srovnání s minulostí. Např. švýcarský zdravotní úřad dříve uváděl, že závažných následků po očkování bývá méně než jeden případ na 100 000 dávek. Ve Vienna.at porovnávali letos v dubnu na 2,4 miliónu dávek 286 hospitalizací po očkování a 69 život ohrožujících stavů, dále 74 úmrtí. Např. jedna hospitalizace vychází zhruba na 7000 dávek; muselo by se samozřejmě přesněji ukázat porovnání věkové a zdravotní, což zajišťuje např. německý Institut P. Ehrlicha.

Švýcarsko podobně jako Německo se do očkování dětí od 12 let proti covid-19 moc nehrne. Zdravotní úřad (BAG) uvádí, že podle současných poznatků je u věkové skupiny 12 - 15 let nízká zátěž onemocněním covid-19, u každého mladistvého by se měly individuálně zvážit jeho osobní prospěch a rizika. Očkování je doporučeno u těch, kteří trpí vážnějšími chronickými nemocemi nebo mají v domácnosti někoho s poruchou imunity.

BAG uvádí, že očkování je právně zásah do tělesné integrity, který je ospravedlnitelný, pouze když dotčená osoba poskytne informovaný souhlas. Dotčený musí znát druh vakcíny, počet injekcí, výhody a nevýhody, snášenlivost, účinnost (k té ale uvádí, že zatím není jistá), dále se má zájemce o očkování dovědět, že i po vakcinaci bude muset dodržovat platná ochranná opatření (např. nosit roušku, dbát na hygienu, držet odstupy). Má se dovědět i to, že data o očkování jsou v anonymizované formě využívána pro statistické účely apod.

Ve Švýcarsku (na rozdíl od Rakouska či SRN, kde jde o věk 14 - 15 let) se může nezletilý sám rozhodnout o očkování od 12 let (občanský zákoník aj.). Ovšem lékař si musí být jistý, že je schopný úsudku, má to přezkoumat. Mám pocit, že lékaři jsou radši, když se s tímto nezletilým k očkování vypraví i rodič, je to větší právní jistota. Lékař musí mít informovaný souhlas dobře zdokumentovaný, protože švýcarský Spolkový soud už více lékařů tvrdě postihl za nedostatečné informování (lékař nese důkazní břemeno) pacienta: nesmí mu zatajit žádnou podstatnou informaci, tedy ani např. riziko zánětu srdečního svalu či anafylaxe.

Autor: Vladimíra Bošková | neděle 18.7.2021 10:07 | karma článku: 11.28 | přečteno: 311x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Zaměstnanec jako otrok

Vedení podniku OKD se rozhodlo dát každému očkovanému zaměstnanci 3000 Kč, těm neočkovaným bude pravidelně projíždět nosohltan. Násilím?

26.7.2021 v 16:26 | Karma článku: 19.19 | Přečteno: 401 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Švédi mají protilátky

Celkově má 52,2 % švédské populace už protilátky proti covid-19. Deltu zachytili u více než 3000 infikovaných, ale ubývá hospitalizovaných a počet úmrtí je nízký.

26.7.2021 v 9:51 | Karma článku: 15.52 | Přečteno: 342 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Také Švýcaři protestují

Nelíbí se jim zvýšené pravomoci vlády v době, kdy pandemie není. Nesouhlasí s používáním covid-pasu ve společenském životě. Chtějí referendum.

25.7.2021 v 19:16 | Karma článku: 21.33 | Přečteno: 598 | Diskuse

Vladimíra Bošková

A co Češi?

V Austrálii a ve Francii se včera masivně demonstrovalo proti covid-pasu, proti jeho zneužití k omezování základních práv v situaci, kdy virus nezpůsobuje zdravotní škody.

25.7.2021 v 9:42 | Karma článku: 25.23 | Přečteno: 603 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

František Řehounek

San Francisco, první komunistické město v USA

"A když budete děti potřebovat třeba novou televizi, nebo lyže, půjdete prostě do obchodu a tam si ji vezmete. Bez peněz, ty nebudete potřebovat".

26.7.2021 v 19:15 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 357 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Zaměstnanec jako otrok

Vedení podniku OKD se rozhodlo dát každému očkovanému zaměstnanci 3000 Kč, těm neočkovaným bude pravidelně projíždět nosohltan. Násilím?

26.7.2021 v 16:26 | Karma článku: 19.19 | Přečteno: 401 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Švédi mají protilátky

Celkově má 52,2 % švédské populace už protilátky proti covid-19. Deltu zachytili u více než 3000 infikovaných, ale ubývá hospitalizovaných a počet úmrtí je nízký.

26.7.2021 v 9:51 | Karma článku: 15.52 | Přečteno: 342 | Diskuse

Michael Laitman

Nejen epidemie

Svět se dostal do tak obtížného stavu, který ho donutí přejít ke sjednocení, ať si to přeje, nebo ne. Je nám to vnucováno shora, a pokud se nebudeme chtít sjednotit, sjednocení se stejně začne uskutečňovat.

26.7.2021 v 8:00 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 172 | Diskuse

Hana Dneboská

Cestování s třináctkou

A to nebyl pátek třináctého. A přesto. Kamarádka na cestě do Rakouska. Rodinná idylka, průjezd dé jedničkou pohoda, stotřicet žádná rychlost, sjezd z dálnice, pohoda končí. Průšvih.

26.7.2021 v 7:00 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 388 | Diskuse
Počet článků 1161 Celková karma 17.21 Průměrná čtenost 815

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, pak působila jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz