Pondělí 26. července 2021, svátek má Anna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 26. července 2021 Anna

Šlachta do sněmovny

15. 06. 2021 15:29:16
Má našlápnuto, aby ho občané po podzimních volbách mohli sledovat na televizní obrazovce. Zda plní sliby.

Dnešní jeho vystoupení v Rozstřelu mohlo oslovit mnohé občany zklamané např. z rozpačitého dalšího vývoje sociální demokracie, z PR chování ANO či již unavené z nekonečného přetřásání ev. střetu zájmů vůdce tohoto subjektu, taky se mohou k Přísaze R. Šlachty přimknout i třeba voliči Zelených nejistí si jejich volebním výsledkem.

Kdo Rozstřel nestihl či si chce něco víc ujasnit, může na webu hnutí Přísaha zkoumat první obrysy koncepcí či hlavních záměrů pro různé oblasti. Většina občanů ví či cítí, že je rozumné být zdravou součástí NATO (silnější obrana ČR) i EU (nejen ekonomické výhody, ale i výhody evropského občana co do posílení jeho práv, např. spotřebitelských). Šlachta se k těmto institucím (podle mě správně) hlásí, ale nechce euro (zeptejme se např. Švédska, proč si drží švédskou korunu) a nechce zejména nelegální migraci (chápe ale mezinárodní právo na azyl).

I u migrace bych poukázala na Švédsko, které se snaží pomáhat, ale dalo EU návrh na změny, zabránit kriminalitě a zneužívání poskytnuté šance (já bych to vyjádřila jako potřebu regulovat migraci z ekonomických důvodů, a to nejen z jihu, ale i z východu, každopádně to chce zajistit jednotná pravidla EU).

Šlachta a jeho lidé se hlásí k právnímu státu, opět by ho chtěla asi většina Čechů, např. zákon o lobbingu (proti tzv. kmotrům), NE rozkrádání státního a veřejných rozpočtů vč. nepřehledných či přímo podezřelých veřejných zakázek či dotací. Ne chaos a korupce. Ne hlasitým tlakům různých zájmových skupin na úkor spravedlivé finanční podpoře napříč společností.

Za důležité sektory jsou hnutím Přísaha označeny např. energetika, zdravotnictví, zemědělství, potravinářství, armáda, doprava; mít pro ně koncepci, nepodporovat podle aktuálních požadavků klientelistických skupin.

Ať příští volič nebo odpůrce, nechť se podívají sami. Zatím tu jde spíše o první "nástřely", v některých oblastech (zejména účinnější práce různých součástí policie) je toho víc, jinde méně, zatím se ale celkově projevuje dobrý úmysl spravovat tuto zemi jako službu občanům. Byť se zatím stihly promýšlet (či zveřejnit) koncepčněji silněji jen některé dílky, to hlavní tam je - smysl pro právo, systémovost, spravedlnost, deklarace ne-egoismu (podpořit dobře napsaný zákon sloužící veřejnosti i jiných politických subjektů).

Vzhledem k tomu, že se celý profesní život věnuju zdravotnictví, přečetla jsem si první informaci k němu, od garanta této části programu Přísahy - lékaře s různými zkušenostmi vč. činnosti na MZ ČR. Jako u všech dalších oblastí tu občan volič potřebuje, aby s odborníkem, v tomto případě lékařem, spolupracovali mj. i právníci a ekonomové, jinak se i v dobře míněných záměrech může jakýkoli politický subjekt utopit. Kde brát právníky a ekonomy či odborníky na lidská práva aj.; chce to spolupracovat např. s Národohospodářským ústavem, s ekonomickou a právnickou fakultou, s lidmi ze zdravotních pojišťoven.

Koncepci ke zdravotnictví celých 30 let od listopadu 1989 psali spíše jen lékaři, a nedopadlo to dobře: české zdravotnictví se zdražuje, ale medicínu založenou na vědeckých důkazech srovnatelnou se západními zeměmi dělají spíše jen některé kliniky některých fakultních, někdy i dalších nemocnic. Souhlasím s proklamací, aby se tzv. páteřní síť nemocnic neprivatizovala, ale nesouhlasím s tím, že (všechny) české nemocnice obstály při pandemii. Byla to však chyba primárně ministerstva, že ve vládě neprosadilo včasný lockdown či jiná účinnější opatření, aby se nákaza nešířila nezvladatelně; pak se pacienti vozili cikcak napříč republikou, někdy patrně i tam, kde to neodpovídalo těžkému stavu pacienta.

Pro finančně drahou a pro pacienty velmi rizikovou nemocniční péči je nutné mít zákon obvyklý v západních zemích. Ať už půjde o nemocnice státní, krajské, obecní či veřejnoprávní / veřejné nebo také soukromoprávní neziskové (církevní, nadační), musejí se jasně zakotvit vztahy mezi jejich řediteli a správním úřadem i zdravotními pojišťovnami, vč. návaznosti na správní soudnictví (pro řešení sporů) a vč. posílení práv pacientů (ta často nepředstavují finanční nároky, jen je zapotřebí usnadnit jejich vymáhání v praxi). A zakotvit důkladnější (už i preventivní, nikoli jen následnou) kontrolu hospodaření. Stanovit i předem neohlášené kontroly vč. práva a povinnosti zdravotních pojišťoven přímo na místě si ověřit dodržování práv pacientů / pojištěnců na kvalitní zdravotní péči (když to jde např. v Německu, proč ne v ČR?).

Na webu Přísahy je i zmínka o přínosu digitalizace zdravotnictví (papírů v něm, patrně i zdravotní dokumentace aj.). Odkázala bych na své předchozí blogy k zamýšlené elektronizaci ve zdravotnictví, která z pera stávajícího MZ ČR je fiaskem, pokud jde o nakládání s údaji o pacientech: ta jsou nyní vedena mj. u zdravotních pojišťoven a není žádný legitimní důvod vést je paralelně pod střechou ministerstva, bylo by to silně v rozporu s některými mezinárodními, evropskými či i našimi předpisy (nesbírat a nemanipulovat s osobními údaji občanů nadbytečně, bez jejich vědomí a souhlasu).

R. Šlachta desítky let pracoval pro stát, pro zájmy řadových občanů ve své specializaci (a já jsem přesvědčena, že se ctí), nemá ten 30letý náskok dosavadních politických subjektů, jež se mohly delší dobu zabývat zkvalitňováním koncepce a legislativy mj. pro zdravotnictví. Dosavadní politické subjekty, pokud se zdravotnictvím vůbec zabývaly, pak spíše jen jak zamáznout někdy zbytečně a neoprávněně vzniklé dluhy v nemocnicích, ustoupit tlaku lékařské lobby, pokud jde o platy apod., kývnout na dotace tam, kde bych mohl mít voliče, ač žádost o ně nebyly vždy opřeny o celkovou koncepci či objektivně ověřený projekt (např. nebudovat či nemodernizovat to, co by mělo být spíše ze systému vyloučeno, protože v nabídce služeb tří sousedících krajů je péče pokryta, jen je třeba na ni dohlédnout pravidelnými kontrolami).

Není-li si český volič jistý, koho a proč volit, nebo mu nevyhovují předvolební koalice (o něco nižší transparentnost, jak se jeho hlas po volbách zúročí), ale chce posílit právní stát, v němž se bude mj. minimalizovat riziko rozkrádání veřejných prostředků, "klientů" či kmotrů kolem vlády, krajů a obcí, pak může podle mě vsadit na R. Šlachtu. Možná jde o jakýsi středový subjekt, který může vyvažovat pravici a levici: s hospodárněji vynakládanými prostředky zajistit mj. pro pacienty či studenty nezdražené zdravotnictví a školství. Proč tedy Šlachtovi - na zkoušku - nedat např. 10 % voličských hlasů?

Průběžně sleduju vládní a parlamentní počiny v některých vyspělejších evropských zemích, např. v Rakousku, Německu, Švýcarsku či Švédsku ani moc nejde o "pravici" či "levici", ve stěžejních oblastech, k nimž se tyto země dopracovaly (funkční státní a veřejná správa s funkčními nezávislejšími odbornými institucemi, slušná, spravedlivá k podnikatelům i jednotlivým občanům, se zákony, které minimalizují negativní jevy v jednotlivých resortech), by si střídající se politici převážně nedovolili zásadní změny (k horšímu, vylepšovat se ovšem dá do nekonečna). O potížích s extrémisty teď nemluvím.

Demokracie znamená stálou diskusi, umožňující vyvažování různých hledisek a zájmů. Tomu prospívá, když v parlamentu je např. středopravý a středolevý subjekt, např. bez moderní levice se český volič neobejde. Jeho život nelze vždy vtěsnat jen do "pravicového" úhlu. Nemít alternativu nahání lidi k extrémistům. ČSSD zažila některé karamboly, dříve i nyní, ale které české politické straně se v uplynulých 30 letech vyhnuly? Takže proč nedat i sociální demokracii také např. těch 10 %? I když na některé její jedince můžeme mít vztek, tento politický směr patří do solidní Evropy (např. pan Putin hrozně nemá rád moderní a úspěšnou levici ve Skandinávii či střední Evropě, ptejme se proč). Sociální demokracie by neměla vymizet ani z Evropského parlamentu, někdo z nás jí možná ještě dá šanci, ale měla by si hledat nové talenty, nikoli si je vybíjet, např. i formou odborně i mravně zdatných jedinců bez stranické příslušnosti. Možná si to bude muset vyzkoušet v opozici mimo parlament.

Ať Šlachta nebo někdo jiný, hlavně nevymýšlejme Ameriku, když máme za humny úspěšné Německo a Rakousko, při tvorbě nových zákonů či zkvalitnění těch stávajících sahejme pro hotové vzory, v 21. století nepišme nic na koleně. Pokud nechceme voliče zase jen zklamat.

Izraelský profesor Harari napsal mj. skvělou "učebnici pro politiky": 21 lekcí pro 21. století. Definuje tam několik nejzásadnějších témat, jimiž je třeba se odpovědně zabývat: zabránit zničení Země (klimatické změny, ekologická katastrofa, riziko nukleární války, resp. jaderný terorismus, kyberterorismus nebo bioterorismus), má tu i úvahu o zničení Evropy migrací, také tu má riziko manipulace s lidmi přes jejich zájem brouzdat internetem a zanechávat na něm data o sobě (mj. narušování demokratických voleb a tím i celé západní civilizace).

Ať budeme volit kohokoli, budeme muset úsporně (ale bez porušování nejzákladnějších práv občanů) udržovat chod státu, mělo by jít o spravedlivé uskrovnění napříč všemi skupinami (patrně s nutnou transformací či větší regulací v řadě oblastí). Můžeme přitom doufat, že na podzim půjde spíše jen o lokální dozvuky pandemie, mnozí západní odborníci na to spoléhají, ale jisté to ještě není. Např. ve skandinávských zemích mají dobrý zvyk zveřejňovat ev. dohody mezi vládou a opozicí, aby občané mohli kontrolovat, zda je vláda či opozice nezradila. Zchudnutí Čechů kvůli čínskému koronaviru, pošramocení některých jejich práv a svobod, někdy až zbytečně utrpěná úmrtí v rodinách, v tom se dá dál žít jedině při dobré vůli držené v celé společnosti.

Při vyšší kultuře soutěže mezi politiky a při vyšší kultuře jejich povolebního chování. Nová vláda by si měla ve Strakovce zajistit srovnávací analýzu stěžejních zákonů právně vyspělých zemí, při řešení věcného problému sáhnout po jistotě (vč. formálně lépe formulovaných paragrafů). Hledat konsensus transparentním jednáním např. se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců s vyváženým postavením výrobců, dodavatelů služeb, spotřebitelů, pacientů atd. Zrušit "leštění klik" na ministerstvech či ve stranických sekretariátech (kromě hygienického opatření). Veřejnou politiku neřešit přes SMS, od toho jsou úřední dopisy či správní akt podle zákona.

Autor: Vladimíra Bošková | úterý 15.6.2021 15:29 | karma článku: 16.63 | přečteno: 558x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Zaměstnanec jako otrok

Vedení podniku OKD se rozhodlo dát každému očkovanému zaměstnanci 3000 Kč, těm neočkovaným bude pravidelně projíždět nosohltan. Násilím?

26.7.2021 v 16:26 | Karma článku: 19.19 | Přečteno: 405 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Švédi mají protilátky

Celkově má 52,2 % švédské populace už protilátky proti covid-19. Deltu zachytili u více než 3000 infikovaných, ale ubývá hospitalizovaných a počet úmrtí je nízký.

26.7.2021 v 9:51 | Karma článku: 15.52 | Přečteno: 345 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Také Švýcaři protestují

Nelíbí se jim zvýšené pravomoci vlády v době, kdy pandemie není. Nesouhlasí s používáním covid-pasu ve společenském životě. Chtějí referendum.

25.7.2021 v 19:16 | Karma článku: 21.33 | Přečteno: 598 | Diskuse

Vladimíra Bošková

A co Češi?

V Austrálii a ve Francii se včera masivně demonstrovalo proti covid-pasu, proti jeho zneužití k omezování základních práv v situaci, kdy virus nezpůsobuje zdravotní škody.

25.7.2021 v 9:42 | Karma článku: 25.23 | Přečteno: 603 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Britský experiment?

Zaslechl jsem cosi o „britském experimentu“, tj. rozvolnění všech restrikcí ve Velké Británii. Je to ale přesně naopak. V experimentu s našimi životy pokračují ty vlády, které i za současné situace omezují náš život.

26.7.2021 v 8:00 | Karma článku: 32.19 | Přečteno: 775 | Diskuse

Ondřej Šebesta

Právo na obranu se zbraní v ruce

Valná část obyvatelstva (včetně mě) má totiž pocit, že zákon stojí na straně agresora, který přišel loupit, unášet, či zabíjet a že my, slušní lidé, se nemůžeme bránit, protože bychom sami riskovali trest.

26.7.2021 v 7:00 | Karma článku: 7.54 | Přečteno: 335 | Diskuse

Zdeněk Bárta

MY Očkovaní : ONI Neočkovaní. Vyhráváme!?

Kdo? No přece MY - očkovaní. Je to dlouhý boj. Protivník je silný. Strach zabalený do frází o svobodě. Fake news. Hloupost a sobeckost. Kdo z nás vůbec naskočil do tohoto boje jako první? Byl to James Phipps. Nevíte kdo to byl?

25.7.2021 v 16:02 | Karma článku: 36.76 | Přečteno: 4137 | Diskuse

Jiří Strašek

Začíná hon na čarodějnice?

Očkování proti COVID 19 hýbe současnou společností. Očkovaní jsou zvýhodňováni, neočkovaní začinají být dehonestováni.

25.7.2021 v 14:43 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 457 | Diskuse

Jan Ziegler

Ruské vedení si vymýšlí špionážní kauzy a zneužívá justici

Tvrdí to poradce šéfa Roskosmosu Ivan Safronov, který je už více než rok ve vazbě kvůli obvinění ze špionáže pro Českou republiku. Masivní zneužívání justice v Rusku mu dává za pravdu.

23.7.2021 v 17:12 | Karma článku: 19.26 | Přečteno: 339 | Diskuse
Počet článků 1161 Celková karma 17.21 Průměrná čtenost 815

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, pak působila jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz