Úterý 15. června 2021, svátek má Vít
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 15. června 2021 Vít

Starost jednoho pána

3. 06. 2021 18:47:20
Víme, kolik peněz ministr zdravotnictví vytáhne z kapes například seniorům, kteří potřebují častěji navštěvovat svého blízkého v ústavu?

Televizní šot na ČT24 ukázal seniora, který si nesl do ústavu, aby mohl navštívit svou paní upoutanou na lůžko, potvrzení o své bezinfekčnosti. Říkal, že už musí kvůli těm potvrzením sahat do svých skromných úspor. Jak PCR test, tak antigen-test má časově velmi limitovanou platnost. Vláda sice do jisté míry usnadnila přístup lidí s potvrzením (např. samotest s nízkou spolehlivostí potvrzený zaměstnavatelem) například do hospod, ale zapomněla na nízkopříjmové občany, kteří tuto možnost nemají a nedobrovolně se stali samoplátci (ceny pro ně bývají vysoké).

Jde o příklad, kdy někdo potřebuje často navštěvovat člena své rodiny v ústavní péči, který potřebuje duševní podporu, aby se mu z důvodu izolace nehoršil tělesný zdravotní stav. A situaci nemusí vyřešit ani proplácení testů zdravotní pojišťovnou jednou za 14 dní - test patrně nebude mít platnost 14 dní nebo snad ano? Pokud ano, pak jde o zcela zbytečné výdaje, protože ve skutečnosti negativní výsledek testu platí jen v okamžiku jeho provedení - na to opakovaně poukazuje německý Institut R.Kocha (RKI). Ten sice zatím ve vztahu k určité míře infekce v jednotlivých spolkových zemích (okresech) ještě doporučoval test návštěvníka zdravotnického a sociálního zařízení, ale s tím, že bude proveden ten samý den, kdy se koná návštěva - a německý stát zajistil dobrovolné testování zdarma pro občany (pro jejich vlastní potřebu).

My jsme chudší země, takže bych odlišila případnou pomoc s testováním na účet veřejných prostředků: neplatila bych testy bezpříznakovým s vyššími příjmy a už vůbec ne kvůli návštěvě restaurace, spíš jen v úzce vymezených záležitostech (např. návštěvy v sociálních ústavech). Avšak v závislosti na míře infekce v lokalitě - zda vůbec jsou nutné povinné testy. A zda jsou vůbec korektně hodnotitelné, když virová nálož v populaci a tedy i s vysokou pravděpodobností u konkrétní bezpříznakové osoby je mizivá.

Podle dnešní informace na Novinky.cz: ve většině oblastí v ČR byl počet nových případů covid-19 na 100 000 obyvatel (incidence během 7 dní) pod 25 případů, k čemuž nedávno epidemiolog R. Maďar při vystoupení v ČT uvedl, že při takové hodnotě lze zvážit zrušení plošného testování bezpříznakových. Například v Praze šlo o 21,8 případu na 100 000 obyvatel, jinde to bylo například jen 5,5 nových případů covid-19, jen v málo oblastech jsem zahlédla kolem 30 případů. A ministr zdravotnictví předstírá, že tato čísla nezná? Pokud testování bezpříznakových rušit nechce, ať ho převede na dobrovolnou bázi.

Co na to říká německý RKI: Tento úřad konstatuje, že po růstu počtu případů covid-19 v SRN v prvním čtvrtletí jejich počet od konce dubna klesá u všech věkových skupin (bez ohledu na nové varianty viru), vč. poklesu případů v nemocnicích či na JIPkách.

Jak se dál vhodně chovat i při klesající míře šíření infekce (obavy jsou spíše z cestování přes hranice): hygiena, odstupy, větrání vnitřních prostor, zatím ještě radši redukce kontaktů s cizími lidmi, někdy roušky. PCR a antigen-testy pod dohledem zdravotníků by měly podle RKI sloužit spíše jen osobám s příznaky nemoci nebo osobám s konkrétním podezřením na nákazu. Testování bezpříznakových jedinců by podpořil spíš jen při vyšší míře infekce v lokalitách a jen cíleně (tam, kde by to mohlo mít určitý smysl, nikoli bezbřeze).

Lékař by měl zajistit vyšetření v laboratoři,když jde o zranitelnou osobu nebo její kontaktní osobu, dále když má člověk klinické příznaky nemoci, dále při pravděpodobnosti individuální expozice (vystavení viru delší dobu bez ochrany apod.). Ovšem má se uvážit častost výskytu covid-19 v regionu, protože jinak se (i z dalších důvodů) zvyšuje riziko falešně pozitivních výsledků. "Vliv na spolehlivost testů má i míra šíření nákazy v obyvatelstvu. Je-li výskyt covid-19 vzácnější a je-li testování necílené, vyžaduje to vyšší požadavky na senzitivitu a specifitu testů."

Jen v některých laboratořích se bude specifita blížit ke 100 %, záleží na kvalitě diagnostiky a hodnocení, odborně správném odběru vzorků, jejich transportu, úrovni vybavení a zkušenosti personálu.

Spolková vláda upravila v březnu možnost dobrovolného testování bezpříznakových (zdarma); tehdy ještě měli politici obavy z mutací viru, nyní vypouštějí občany do světa (i když RKI by s tím radši posečkal). O testování dětí či i učitelů ve školách mohly rozhodnout jednotlivé spolkové země samy, některé zvolily např. model: žáci a učitelé se mohou samo-testovat ve škole, ale také doma nebo s pomocí zdravotníků. Mezi březnem a květnem se pravidla některých spolkových zemí měnila, např. po dobrovolném testování žáků se zvolilo povinné, ale stejně se nakonec zvolily zemské lockdowny (přitom záchyt infekce u žáků základních škol byl mizivý).

Zaměstnanci firem dostali právo využít dobrovolně testy, které byl povinen zajistit zaměstnavatel (v SRN fungují tzv. podnikové rady, kdy o opatřeních tohoto typu spolurozhodují i zaměstnanci).

I v Německu se ve školách projevila malá spolehlivost samotestů či antigen-rychlotestů, např. virolog Ch. Drosten (Br.de, 15.4.) kritizoval, že při tomto testování může být přehlédnuto např. 40 - 60 % infekčních případů. Nevylepšily to ale ani PCR testy, které zvolila pro školy zemská vláda Meklenburska - Předního Pomořanska (Nordkurier.de, 27.5.): V Rostocku z více než 20 000 PCR testů ve školách i školkách se zachytilo jen 16 pozitivních osob (0,08 %).

Už v dubnu přitom politiky varoval šéflékař pediatrické kliniky Sven Armbrust z Neubrandenburgu, který vystupoval proti nucenému testování ve školách, že děti nejsou šiřiteli infekce; podle něj roušky a testy na základních školách víc škodí, než přinášejí užitek. Nucené testování dětí bez příznaků a při nižší míře infekce v populaci povede k vyššímu počtu falešně pozitivních výsledků, bude např. 25 - 40 dětí falešně pozitivních posláno do nikoli nezbytné karantény a na PCR test. Zde uvažoval o antigen-rychlotestech, ale ani PCR testy nemají 100% spolehlivost, jak uvádí RKI: jedině kvalitní profesionální odběr a kvalitní vybavení laboratoře (aj.) může snížit falešně pozitivní výsledky na velmi malý počet.

Kolik tak kvalitních testů můžeme provádět v jednotlivých regionech ČR? Nakolik vytahujeme lidem peníze z kapsy kvůli falešně negativních a falešně pozitivním výsledkům, a ta nepřesnost (a nehodnotitelnost vzorků) se mj. odvíjí od nízké míry infekce v řadě lokalit v ČR.

Hlavně že si čeští senioři draze platí různé testy různé kvality kvůli tomu, aby pravidelně podpořili nemocného člena své rodiny (lepší duševní stav může člověku prodloužit život).

RKI dodává: testování samo neslouží ochraně před infekcí, je to jen doplněk vedle hygienických opatření, dodržování odstupů mezi lidmi, větrání a sebeizolace při příznacích. V domovech důchodců apod. ještě doporučuje roušku, ale mnou zmíněné Meklenbursko podle novinářů už uvažovalo, že v červnu ve školách do jisté míry zruší roušky, nákaza se jevila příznivě.

RKI by byl nejradši, kdyby počet nových covid-19 na 100 000 obyvatel klesl na 10 případů a počet covid - pacientů na JIPkách pod 3 %. Za dobrou situaci ale považuje i stupeň 1 (zelená barva), kdy je 10 - 35 nových případů na 100 000 obyvatel (myslím, že českému ministru zdravotnictví by dnes doporučil přehodnotit opatření proti covid-19 v ČR).

V jednom z posledních dokumentů (hodnocení epidemiologické situace v SRN) má RKI mj. zajímavou tabulku: u kterých typů podniků či činností hrozí nízké, střední nebo vysoké riziko přenosu infekce (přímé nebo nepřímé), ale vedle toho má také varování, jak někdy opatření omezující některou oblast mohou závažně poškodit vlastně ty občany, jež chceme chránit před infekcí. Například v domovech důchodců hrozí při určité vyšší míře infekce v populaci vyšší riziko přenosu nákazy, avšak omezení mohou přivodit jejich obyvatelům rozsáhlé škody psychologické, sociální aj. (Spolkové země přijaly předpisy pro nepodkročitelné minimum práv klientů ústavů, takže i při vyšší míře infekce mají právo na návštěvy, byť omezenější, jednotlivé ústavy si to nemohou upravovat libovolně samy.)

Nejnižší riziko podle RKI představují venkovní prostory, např. koncerty venku, sportování (osobně bych dodala, že v našich podmínkách je patrně třeba ještě uvážit podmínky veřejné dopravy, jež by neměla být přeplněná). Do středního rizika zařadil např. muzea a podobné instituce (lze tu držet odstupy, regulovat počet návštěvníků).

Pobyt ve vnitřních prostorách rozlišuje podle okolností (např. rychlý nákup je méně rizikový než dlouhodobější pobyt, někdy s nevětratelnými prostorami).

U podniků podle RKI nelze všeobecně mluvit o riziku přenosu nákazy, záleží na druhu vykonávané činnosti a prostředí, například by zbytečně netestoval bezpříznakového pracovníka za plexisklem či takřka bez kontaktů s dalšími osobami.

Riziko tedy souvisí s mírou nákazy v dané lokalitě, s druhem vnitřních prostor, zda jsou větratelné, zda umožňují odstupy či mechanické zábrany, vhodnější organizaci práce, k čemuž se přidává individuálně vyšší riziko v určitých prostředích (např. domov důchodců), i zde lze riziko odstupňovat od 1krát až 20krát vyššího rizika přenosu infekce.

Česko ministerstvo pojalo rizika v naší bezpříznakové společnosti šmahem jednotně - všem bylo zkráceno právo nesouhlasit s testem, když nemáme zdravotní problémy. RKI upozorňuje, že je vhodné rozlišovat míru rizika mj. v různých profesích, aby ne-covidovým efektem nedošlo ke zbytečným škodám.

Podle kritérií RKI se tedy u nás mnoho regionů a okresů nalézá v příznivém zeleném stupni, kdy může dojít nanejvýš k lokálně ohraničeným pohybům v číslech a kdy lze dohledávat 80 - 90 % kontaktů s pozitivní osobou.

RKI ovšem také uvádí, že každý občan může sám přispět k redukci nákazy vlastním opatrnějším chováním. Upozorňuje i na riziko nákazy z aerosolu - někdo nakažený se v místnosti např. zasměje a druhý se setká s kapénkami či infikovanými částicemi ve vzduchu. RKI podporuje očkování, ale upozorňuje, že podle dosavadních poznatků očkovaný sice může přenos infekce redukovat, ale plně mu nelze zabránit.

"Veškerá ochranná opatření musejí být kontinuálně přezkoumávána, zda jsou přiměřená," uvádí RKI. "Měla by být dále udržována, jen když je to nezbytné a nepřevyšuje negativní následek."

Autor: Vladimíra Bošková | čtvrtek 3.6.2021 18:47 | karma článku: 17.40 | přečteno: 450x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Delta ve Vídni

Rakouská lékařská komora: očkovat má jen lékař, ten zvládne anafylaxe. Kolik nakažených indickou variantou v UK skončilo v nemocnici?

14.6.2021 v 18:10 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 269 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Už nebude pandemická vlna

Třicet stupňů ve stínu - nemělo by Německo odhodit roušky? Na WC do hospody bez testu, aspoň v Berlíně. Pro imunitu stačí 43 procent odolné populace?

14.6.2021 v 13:10 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 375 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Očkování zcela jinak

Švýcarským soudům ani úřadům nepřísluší rozhodnout o povinnosti očkování. Co nejstrašnějšího zažili Švýcaři během pandemie?

13.6.2021 v 19:39 | Karma článku: 10.23 | Přečteno: 416 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kdyby hloupost nadnášela

Škoda, že nežije Václav Havel, protože ten by dnešním českým diktátorům řekl, že v současnosti v Evropě ani v ČR už není pandemie.

12.6.2021 v 14:27 | Karma článku: 27.06 | Přečteno: 815 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Richard Peterka

Jak souvisí covid s CO2?

Kdo rozhoduje o tom, čemu se bude říkat dezinformace? Podle čeho se takoví lidé ve Facebooku, Google, Seznamu či v redakcích médií asi rozhodují?

15.6.2021 v 9:00 | Karma článku: 17.28 | Přečteno: 168 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

K čemu je dobré pohlaví …

Sněmovna před necelými čtrnácti dny sice schválila novou podobu občanských průkazů, ve kterých zůstane označení jste-li muž nebo žena, tím ale pohlavní debata v parlamentu zdaleka neskončila.

14.6.2021 v 22:08 | Karma článku: 30.57 | Přečteno: 571 | Diskuse

Ladislav Větvička

V srdcu jaderne valky

Su vikendy, kdy se člověk ocitne v jakemsik kolotoču dějin, aniž by to planoval. Su to zvlaštni okamžiky. Fajne, hezke a pěkne.

14.6.2021 v 19:45 | Karma článku: 40.19 | Přečteno: 3224 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Delta ve Vídni

Rakouská lékařská komora: očkovat má jen lékař, ten zvládne anafylaxe. Kolik nakažených indickou variantou v UK skončilo v nemocnici?

14.6.2021 v 18:10 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 269 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Už nebude pandemická vlna

Třicet stupňů ve stínu - nemělo by Německo odhodit roušky? Na WC do hospody bez testu, aspoň v Berlíně. Pro imunitu stačí 43 procent odolné populace?

14.6.2021 v 13:10 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 375 | Diskuse
Počet článků 1097 Celková karma 15.58 Průměrná čtenost 827

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, pak působila jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz