Úterý 15. června 2021, svátek má Vít
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 15. června 2021 Vít

Zneužívání dětí?

30. 05. 2021 15:54:35
Epidemiolog R. Maďar připouští zrušení či omezení povinného testování. Všeobecná zdravotní pojišťovna se obává roku 2023 a zvýšení platů zdravotníků.

Z dnešních Otázek V. Moravce na ČT: sešli se tu bývalý ministr zdravotnictví J. Blatný, ředitel VZP Z. Kabátek, ekonom instituce CERGE (jméno jsem nezachytila) a online epidemiolog R. Maďar.

Kolik vlastně stojí nucené testování ve školách a na pracovištích? Padaly různé cifry na základě předběžných dat do letošního března a dalších odhadů závislé na ne/dohodě o kvalitě a cenách testů. Pokud by se pokračovalo v testování jako dosud či i s nižší frekvencí, pak jeden z odhadů představoval pro zdravotní pojišťovny 20 - 30 miliard Kč.

Ty mohou chybět např. na ne-covidovou péči, kdy se mohou o ni přihlásit naráz všichni, kdo se k ní zatím nedostali, např. polovina nerealizovaných endoprotéz či nerealizovaná onkologická prevence. Ředitel VZP sice předpokládá, že ještě i v r. 2022 bude schopen dostát svým závazkům vůči poskytovatelům zdravotní péče, pokud ovšem nepřijdou ke slovu extrémní požadavky na zvýšení mezd (ale myslím, že i náklady mimo mzdy či čistý zisk soukromě činných osob budou postupně předloženy s návrhem na valorizaci). Rok 2023 výhledově viděl ředitel VZP jako možný problém. Sice se počítá s tím, že dosavadní výpadky v pojistném (nezaměstnanost) jsou vykompenzovány úbytkem v poskytování necovidové péče, ale osobně si myslím, že problémů může vzniknout více: část plátců pojistného zemřela, u další části se může projevit vyšší či delší nezaměstnanost, předčasné odchody do důchodu aj.

R. Maďar uvedl (myslím, že s odkazem na kritéria ECDC), že by se nemuselo testovat v regionech pod 25 nových případů infekce na 100 000 obyvatel a se záchytem pozitivity do 4 %. Zmínil, že nyní jsou v ČR asi už jen tři oblasti s určitou nejistotou, jak se dál nákaza v nich vyvine (tak proč tedy nerušíme nucené testování v převážné části ČR, kdy už pomalu nelze chytit nikoho s virovou náloží - ptám se já).

Když už epidemiolog neví, jaký argument pro nucené testování by předložil, vysloví pojem mutace či indická varianta. Jenže v okolních zemích ani u nás indická varianta nezpůsobuje růst nákazy, který by byl detekovatelný; cirkuluje v obyvatelstvu bez příznaků či jen s mírnými - lidé nemají potřebu jít k lékaři; pokud v Německu náhodou zachytí indickou variantu, pošlou dotyčné do karantény, ale hospitalizací kvůli covid-19 celkově ubývá (rovněž u nás).

Nicméně R. Maďar připustil, že na pracovištích by se mohlo testování ukončit, ostatně přes léto lidé budou mít možnost zajít si asi dvakrát do měsíce na test k odborníkům, na účet pojišťovny. (Nikoho zatím nenapadla otázka, jak se ověří, zda pojištěnec měsíční limitovaný počet testů nepřečerpá. Sice tu zřejmě předloží kartu pojištěnce, ale data dostane pojišťovna až někdy se zpožděním.)

Čeští odborníci ale chtějí od září pokračovat v nuceném testování dětí (u nichž je stabilně nulová či minimální nákaza, zpravidla bez příznaků, a německý R. Koch institut uvádí, že děti jsou nejméně nakažlivé vůči druhým). Cítí tu nejmenší odpor? R. Maďar to odůvodnil, že přes děti se chtějí odborníci dovědět o situaci v rodinách či na pracovištích (podle virové nálože by si domysleli, že je nemocná i rodina či zaměstnanec?). Já tomu oponuju: žáci budou mít s vysokou pravděpodobností viry na sliznici v tak malé míře, že ani nepůjdou analyzovat v laboratoři (a R. Maďar prozradil, že na venkově je s laboratořemi problém, s dostupností PCR testů či analýz, takže na venkově se bude pokračovat s antigen-samotesty).

Přes vzorek žáka se ve skutečnosti odborníci nedovědí nic o rodině ani o konkrétním pracovišti. V zahraničí by to řešili nikoli přes děti (dělat zdravotní výkon u nezletilého nikoli kvůli jeho zdraví, ale kvůli výzkumnému ověření situace v rodině či na pracovišti je podle mě protiprávní i neetické a odborně "mimo mísu"), ale oslovili by občany k dobrovolné účasti ve studii. Např. švédský epidemiolog A. Tegnell by si pozval zaměstnance určitých rizikovějších pracovišť a dále chudší rodiny žijící ve stísněnějších poměrech (tam se infekce více šíří). Neobtěžoval by tím děti.

R. Maďarovi jsem vděčná za to, že zmínil post-infekční imunitu uzdravených z covid-19, která rovněž - vedle očkování - přispívá ke kolektivní imunitě. Stejně tak lze podpořit, že ČR musí být odborně lépe připravena na různé budoucí pandemie či epidemie, které se jistě zase někdy dostaví, např. mít obdobu německého Institutu R. Kocha, s perfektními odbornými stanovisky pro veřejnost i politiky (podle mě by šel vybudovat levněji při Státním zdravotním ústavu se zákonnými podmínkami tak, aby byl na vládě nezávislejší).

Řeč přišla i na experimentální přípravek firmy Regeneron (monoklonální látky): některé české nemocnice prý poukazují na to, že ho mají moc (není plně využitý a patrně ani využitelný) a jsou tím finančně zatížené. Tomu oponoval ředitel VZP s tím, že nemocnice dostaly zálohovou platbu. Jenže z odborného hlediska jde o experiment, podle dostupných poznatků ho lze nabídnout jen omezenému okruhu pacientů, nikoli všem - aby nešlo o vyložený zdravotní hazard, ale podle odborně uvážených indikací - kdy je naděje na potenciální prospěch versus rizika. Z diskuse s exministrem Blatným se zdálo, že ministr by léku nakoupil méně, premiér A. Babiš zřejmě tlačil na větší množství, výsledek byl jakýmsi kompromisem. Nyní padl návrh, aby lék šel do Státních hmotných rezerv...

Tak to dopadá, když politické rozhodnutí či silný tlak předběhne nebo obejde doporučení odborníků. (A u těch českých je vždy lepší ověřit si názory např. v Německu, i když i tam jsem pozorovala, že také jejich někteří politici opomíjejí zkušené odborníky, tak je lepší kouknout se např. i na web Swissmedic.ch, švýcarští odborníci jsou politiky více slyšeni.)

Přítomný ekonom bohužel neměl dostatek informací ke zdravotnickým otázkám pandemie, takže podle mě místy v diskusi neobstál. Správně ale upozornil na nejistý vývoj ekonomiky v ČR: nevíme, jaká bude zaměstnanost (mnozí podnikatelé se mohou konečně rozhoupat k reorganizaci svých provozů), jaká bude výše mezd, kolik pojistného budou zdravotní pojišťovny opravdu mít. Všichni aktéři ve zdravotnictví jistě budou spoléhat mj. na navýšení plateb státu za tzv. státní pojištěnce, ale celkově státní rozpočet bude mít mnoho (i jiných) problémů - odkud stále brát?

Do druhé části diskuse zavítal mj. ministr kultury L. Zaorálek, který správně podpořil potřebu vyrovnat postavení kulturní oblasti vedle uvolňovaného podnikání v jiných sférách: zatímco kultura trpělivě čekala na postupné uvolňování až do září, přednost dostaly hospody, herny, kasina apod. (Primárně za to nemohou soudci, ale špatně sepsaný pandemický zákon a následně ještě hůře psaná opatření ministerstva zdravotnictví.) Zaorálek prý bude trvat na asi čtyřech bodech "vyrovnání" kultury s (ostatním) byznysem, vč. stejného druhu testování. Pokud lidé mohou do hospody např. se samotestem od zaměstnavatele, pak by to mělo stačit i v kulturním zařízení.

Byla jsem ve Švédsku, ve Stockholmu loni v říjnu: v podstatě vše bylo otevřeno, nákaza nižší než u nás, mohla jsem kamkoli bez testu i bez roušky (občas jsem si ji dobrovolně vzala do MHD či obchodu). Téměř normální život je ve Švédsku i nyní, v zásadě se jen limituje počet lidí na určitých místech, lidé mají osobní odpovědnost držet odstupy, provozovatelé nesou odpovědnost, že nedopustí shlukování apod. Tak jako ve Stockholmu mohla mít i Praha otevřené galerie, muzea, různé památky aj. kulturní kratochvíle, u nás bychom radši nařídili ty roušky (Češi jsou na tom hůře s vychováním) a samozřejmě odstupy - česká kultura (tak jako některé další věci) mohla i během pandemie existovat.

Jenže Švédsko, o němž mnozí mají naprosto zkreslený obrázek, drželo i během léta opatrnost v cestování, jejich veřejná doprava byla poloprázdná, mnoho občanů poslechlo vládu a jezdilo na kole či chodilo pěšky, jejich občané se v žádném obchodě netísnili. V zahradě královské rodiny otevřené pro veřejnost (bez vstupného a bez bezpečnostní kontroly) návštěvníci drželi odstupy, vždy dali druhému přednost, když se člověk potřeboval dostat na určité místo.

Být Švédy, mohli jsme mít na podzim i na začátku letošního roku méně mrtvých. V posledních odstavcích jsem se už dostala mimo diskusi u V. Moravce, to jak se mi zastesklo po sympatičtějším státu. Testování zaměstnanců a školáků sice taky podpořili (v době s vyšší infekcí jako možné doplňkové opatření), ale jen na dobrovolné bázi, jinak provádějí transparentní výzkumné studie u zdravotním úřadem oslovených dobrovolníků.

My jsme sáhli do práv občanů výrazně mimo ústavu i mezinárodní konvence s méně příznivými výsledky. V debatě na ČT se exministr zmínil o tom, že potřebujeme mít možnost rychle zasáhnout, jakmile se objeví náznak zvyšování míry infekce. Za sebe říkám (se znalostí např. rakouského zákona o epidemiích), že by se pandemický zákon i zákon o ochraně veřejného zdraví měl zbavit pozůstatků komunismu, měl by více upřesnit druhy možných omezení při určité míře závažné infekce, ale s povinností vlády uvážit všechny existující mírnější alternativy zásahů do života občanů i právnických osob.

Soudci mají pravdu: pokud není důvod vyhlašovat nouzový stav, pak místo zákazů a nařizování by mělo jít jen o uvážlivé omezování či doporučení. A. Tegnell jedná se zaměstnavateli a se znalostí konkrétních druhů provozů limituje kontakty, doporučí práci doma, občany požádá o spolupráci (pokud nemusíte, nejezděte v MHD ve špičkách). Porovnal výsledky uzavření základních škol v jiné skandinávské zemi a švédského ponechání škol v provozu: v podstatě nebyly rozdíly v nemocnosti žáků. Švédsko ale má plus např. v tom, že značná část seniorů má vlastní byt, netísní se s nikým dalším (snížené riziko nákazy).

Co ví česká vláda o rizicích různých pracovišť po několikaměsíčním nuceném testování zaměstnanců? Myslím, že mnohem méně, než co zjistil A. Tegnell přes šetření či výzkum s dobrovolnou účastí v něm či z dat prokázané infekce u příznakových osob (které se obrátily na lékaře): má na rozdíl od ČR vytypované různé profese, jejichž příslušníci vědí, že si mají dávat více pozor na nákazu (pokud ji už nemají za sebou) - např. prodavači rychlého občerstvení či taxikáři už svůj covid-19 ve vyšší míře přestáli.

Autor: Vladimíra Bošková | neděle 30.5.2021 15:54 | karma článku: 16.11 | přečteno: 378x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Delta ve Vídni

Rakouská lékařská komora: očkovat má jen lékař, ten zvládne anafylaxe. Kolik nakažených indickou variantou v UK skončilo v nemocnici?

14.6.2021 v 18:10 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 264 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Už nebude pandemická vlna

Třicet stupňů ve stínu - nemělo by Německo odhodit roušky? Na WC do hospody bez testu, aspoň v Berlíně. Pro imunitu stačí 43 procent odolné populace?

14.6.2021 v 13:10 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 371 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Očkování zcela jinak

Švýcarským soudům ani úřadům nepřísluší rozhodnout o povinnosti očkování. Co nejstrašnějšího zažili Švýcaři během pandemie?

13.6.2021 v 19:39 | Karma článku: 10.23 | Přečteno: 414 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kdyby hloupost nadnášela

Škoda, že nežije Václav Havel, protože ten by dnešním českým diktátorům řekl, že v současnosti v Evropě ani v ČR už není pandemie.

12.6.2021 v 14:27 | Karma článku: 27.06 | Přečteno: 814 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Richard Peterka

Jak souvisí covid s CO2?

Kdo rozhoduje o tom, čemu se bude říkat dezinformace? Podle čeho se takoví lidé ve Facebooku, Google, Seznamu či v redakcích médií asi rozhodují?

15.6.2021 v 9:00 | Karma článku: 15.52 | Přečteno: 145 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

K čemu je dobré pohlaví …

Sněmovna před necelými čtrnácti dny sice schválila novou podobu občanských průkazů, ve kterých zůstane označení jste-li muž nebo žena, tím ale pohlavní debata v parlamentu zdaleka neskončila.

14.6.2021 v 22:08 | Karma článku: 30.15 | Přečteno: 547 | Diskuse

Ladislav Větvička

V srdcu jaderne valky

Su vikendy, kdy se člověk ocitne v jakemsik kolotoču dějin, aniž by to planoval. Su to zvlaštni okamžiky. Fajne, hezke a pěkne.

14.6.2021 v 19:45 | Karma článku: 39.97 | Přečteno: 3020 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Delta ve Vídni

Rakouská lékařská komora: očkovat má jen lékař, ten zvládne anafylaxe. Kolik nakažených indickou variantou v UK skončilo v nemocnici?

14.6.2021 v 18:10 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 264 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Už nebude pandemická vlna

Třicet stupňů ve stínu - nemělo by Německo odhodit roušky? Na WC do hospody bez testu, aspoň v Berlíně. Pro imunitu stačí 43 procent odolné populace?

14.6.2021 v 13:10 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 371 | Diskuse
Počet článků 1097 Celková karma 15.58 Průměrná čtenost 827

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, pak působila jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz