Úterý 15. června 2021, svátek má Vít
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 15. června 2021 Vít

Věda má více tváří

29. 05. 2021 20:44:06
Předsedu České vakcinologické společnosti R. Chlíbka kritizují odpůrci nuceného očkování. Porovnala jsem jeho názory se stanovisky německých odborníků.

Během posledních 30 let jsem si jako novinářka odborného zdravotnického časopisu i jako členka výboru pro lidská práva a biomedicínu opakovaně ověřila, že mnoho evropských zemí má úspěšné výsledky v dobrovolném očkování dětí i dospělých (Skandinávie, Rakousko, Švýcarsko, Německo s malou výjimkou u spalniček v posledním roce aj.).

Ve výboru pro lidská práva a biomedicínu jsme se několik let pokoušeli oslovit ministerstvo zdravotnictví s tím, že oproti všem tzv. západním zemím je v ČR u dětí uplatňován nadměrný počet různých druhů povinného očkování. Zjistili jsme, že ministerští úředníci to dobře vědí, ale "nehnuli jsme s nimi". Byli příliš zvyklí nařizovat, nikoli trpělivě a sympaticky s občany komunikovat.

Profesora R. Chlíbka znám jen z televizní obrazovky, ovšem před lékařským titulem má i "Plk.", podle internetu je vedoucím katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Hradec Králové. Z čehož může vyplývat i jeho osobitý způsob komunikace s veřejností - osobně mám pocit, že jsem na vojně, bohužel spíše v atmosféře starší doby.

Ale to je jen můj pocit. Přejdu k faktům. Průběžně od dr. Chlíbka (a jiných českých odborníků) slyšíme, že nějaká studie něco prokázala (bez dostatečné informace o autorech a počtu i charakteristice jejích účastníků) - vakcíny jsou prostě zcela bezpečné a naprosto účinné. Tak to na mě vždy působí. Odborník, který nepřipouští otázky či dokonce pochybnosti?

Naposledy mě zaujal, když tvrdil, že (po teprve 5 měsících plošného očkování) ochrana vakcínou vydrží nejméně 12 měsíců (s blíže neupřesněným poukazem na původní klinické studie, v jaké míře se ti první loni očkovaní dále vůbec sledují). Mezitím se ale také někdy z televizní obrazovky ozval i jeho názor (spolu s jinými), že na podzim bude třeba "přeočkovávat", už kvůli "mutacím" apod.

Očkování každého půl roku? To se mi fakt nezdá. Není to standardní v historii vakcinace lidstva, přestože má za sebou už všelijaké epidemie. A následné tvrzení, že vakcíny proti covid-19 by měly vydržet 12 měsíců, to není v praxi dostatečně prokázané - nebyly nám předloženy konkrétní věrohodné důkazy.

Podívala jsem se tedy na weby německého Institutu Paula Ehrlicha (PEI) a Institutu Roberta Kocha (RKI), dvě uznávané odborné instituce. Když se zadá název německé komise pro očkování STIKO, je tu nejnovější její sdělení k délce trvání ochrany očkováním proti covid-19, vč. úvah o případném "přeočkování" (7.5.2021):

"Všeobecně je třeba brát v úvahu, že doporučení STIKO při RKI se odvíjí od aktuálně dostupných údajů a vědeckých poznatků. Otázka, jak dlouho trvá ochrana očkováním s aktuálně dostupnými očkovacími látkami a zda je pro dlouhodobou ochranu nezbytné další očkování (tzv. obnovující očkování nebo také posilující očkování), zejména s ohledem na nové varianty viru, nemůže být v současnosti zodpovězena. STIKO své doporučení přizpůsobí novému vývoji, popř. novým poznatkům."

Osobně si vážím vědců či expertů, kteří trvají na tom, že odborný názor musí být podepřen průkaznými poznatky, a kteří přiznají veřejnosti, že v danou chvíli nelze něco spolehlivě tvrdit.

Česká věda, resp. cítím to ve zdravotnictví, je bohužel ještě zčásti poznamenána dobou před r. 1989, ale patrně i poněkud živelným vývojem od 90. let, kdy leccos procházelo změnami, ale bez zákonů, jež by nastavovaly např. kvalitu, odpovědnost nebo i etiku. Je to patrno i v současnosti, kdy se ministerstvo zdravotnictví ad hoc radí s různými odborníky, ale pro veřejnost to zůstává málo transparentní. Někdy je to naopak více transparentní, ale ne v dobrém slova smyslu, místy jsme získali podezření, že tu "rádcům" jde spíše o byznys než o veřejné zdraví. Mihlo se nám před očima několik osob bez bezpečnostní prověrky apod.

V SRN tedy PEI a RKI uznaly po plné vakcinaci zatím 6měsíční imunitu (vč. dřívějšího plošného očkování v UK a USA).

Každý výrobce povinně u svého produktu uvádí, že vakcína nechrání každého očkovaného. Jejich účinnost se průběžně znovu ověřuje, vč. variant viru. Na News.yahoo.com z 22.5. se odkazuje na studii v Public Health England: účinnost vakcín Pfizer a AstraZeneca dva týdny po druhé dávce.

Mělo jít o analýzu dat 1054 očkovaných různého věku (půjde tedy o průměrný výsledek) mezi dubnem a květnem. Pfizer vakcína měla mít účinnost vůči britské variantě 93 % a proti indické 88 %. AstraZeneca prý měla účinnost 66 % proti britské variantě a 60 % proti indické, ale není důkaz, že by indická varianta způsobovala více závažné onemocnění, uvádí se tu.

Avšak jen jedna dávka vakcíny - podle studie - neposkytuje takovou ochranu. Tři týdny po první dávce obě vakcíny zajistily jen 33% účinnost proti indické variantě a 50% proti britské.

Beru tuto informaci s rezervou, musela bych ke studii dohledat více informací; někdy se setkávám i se snahou farmaceutických firem vylepšit si svou reputaci bez dostatečných důkazů (jak dlouho se sledovali účastníci studie, v jakém prostředí, s jakým chováním). Každopádně z toho ale snad vyplývá, že indická varianta nezpůsobuje více závažných případů nemoci (ani Německo nepozoruje zhoršení situace po výskytu indické varianty). Na druhou stranu si říkám, že pro sledování vakcín u indické přece jen bylo málo času.

ČR se připojila k některým zemím, které vysílají do světa cestovatele jen s jednou dávkou vakcíny. (Německo pro cestování v tomto nejistém období trvá na plné imunizaci.)

Zajímalo by mě, kolik našich odborníků má zkušenost se SARS-CoV z r. 2003 (resp. 2002, protože Čína i tehdy informovala o koronaviru opožděně). Tehdy byla úmrtnost kolem 10 %, 50procentní u osob od 60 let (ECDC). Globálně bylo potvrzeno přes 8000 případů během 8 měsíců z 33 zemí 5 kontinentů (v třetích zemích se ale pravděpodobně nevedly dostatečné statistiky, případů mohlo být více). Z 21 % touto nákazou tehdy onemocněli zdravotníci.

Pro srovnání, nyní představují úmrtí např. v SRN jen 2 % u SARS-CoV-2 (z infikovaných covid-19 zemřela 2 %).

Do jaké míry ČR sledovala koronavirus MERS-CoV? Nikdo nás před ním ani nevaroval. Na internetu se dočteme, že v ČR nebyl žádný případ a že v Evropě byl asi jeden. ECDC naproti tomu uvádí (7.5.2021): od dubna 2012 bylo celosvětově zaznamenáno přes 2580 případů a 940 úmrtí, ve 27 zemích, v Evropě se vyskytly případy infekce v 8 zemích.

I tato nákaza mohla být také v ČR, protože v Německu ji zachytili (importované případy) - byli na to připraveni školením lékařů, vybavením laboratoří aj. Úmrtnost činila asi 35 % (globálně vč. zemí s horšími podmínkami).

Možná, že někdo z nás má imunitu již částečně vybudovanou setkáním s některým z koronavirů v minulosti. Německý RKI má v Epidemiologischer Steckbrief zu SARS-CoV-2 und Covid-19 (19.4.2021) bod 17: Imunita: Šetření (mj.) u zdravotnických pracovníků ukázalo, že po prodělání infekce jsou více měsíců (nejméně 6, v jiném dokumentu bylo již 8 měsíců) prokazatelné protilátky, k reinfekci dochází zřídka.

U třetiny účastníků studie bez prokázaného SARS-CoV-2 byly přítomné reaktivní CD4 T - buňky; 6 měsíců po příznacích mohly být prokázány protilátky (B - buňky), lze předpokládat ochranu před závažným onemocněním. B - buňky chrání před reinfekcí a novým onemocněním.

Jiná studie: Děti ve školách (a zvláště školkách) jsou nejméně náchylné k onemocnění covid-19 a jsou méně nakažlivé. S vysokou pravděpodobností mají nižší virovou nálož, v laboratořích je prokázáno jen velmi malé množství (RNA); většina dětí, pokud onemocní, je bez příznaků nebo jsou jen mírné, jen málo z nich potřebuje intenzivní péči (spíše když mají rizikové faktory chronické nemoci).

Odborníci RKI koronavirus rozhodně nepodceňují, trpělivě vysvětlují, jakými všemi cestami se člověk může nakazit, např. jak dlouho přetrvává virus na různých materiálech (i SARS-CoV z r. 2003 přetrval v koberci v čínském hotelu několik měsíců), a člověk se může nakazit i aerosolem (stabilita viru v místnosti prokázána i po 3 hodinách). Takže nemusí nám někdo zrovna dýchat do obličeje, lze se nakazit i poté, co infikovaná osoba místnost opustila.

Útěchou nám může snad být to, že RKI potvrzuje nejen na situaci v Německu, ale i podle švédských studií, že protilátky bude mít ve skutečnosti větší počet obyvatel, než jak jsou registrovány počty infikovaných. Zdá se, že odhady infikované a pak uzdravené populace jsou podceňovány, konstatují odborníci.

Německo teď mělo registrováno 3,5 miliónu uzdravených z covid-19; odborníci konstatují, že ti, kteří neměli žádné potíže či jen mírné, nejsou ve statistikách. (Možná se objeví, až si požádají o potvrzení protilátek mj. kvůli cestování, ovšem Německo a další země více ctí soukromí občanů, takže možná provede jen výběrové anonymní šetření např. u praktických lékařů. Nebo zvolí dotazování občanů, to se dělá např. ve Švýcarsku.)

Autor: Vladimíra Bošková | sobota 29.5.2021 20:44 | karma článku: 17.51 | přečteno: 521x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Delta ve Vídni

Rakouská lékařská komora: očkovat má jen lékař, ten zvládne anafylaxe. Kolik nakažených indickou variantou v UK skončilo v nemocnici?

14.6.2021 v 18:10 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 257 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Už nebude pandemická vlna

Třicet stupňů ve stínu - nemělo by Německo odhodit roušky? Na WC do hospody bez testu, aspoň v Berlíně. Pro imunitu stačí 43 procent odolné populace?

14.6.2021 v 13:10 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 365 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Očkování zcela jinak

Švýcarským soudům ani úřadům nepřísluší rozhodnout o povinnosti očkování. Co nejstrašnějšího zažili Švýcaři během pandemie?

13.6.2021 v 19:39 | Karma článku: 10.23 | Přečteno: 412 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kdyby hloupost nadnášela

Škoda, že nežije Václav Havel, protože ten by dnešním českým diktátorům řekl, že v současnosti v Evropě ani v ČR už není pandemie.

12.6.2021 v 14:27 | Karma článku: 27.06 | Přečteno: 813 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Richard Peterka

Jak souvisí covid s CO2?

Kdo rozhoduje o tom, čemu se bude říkat dezinformace? Podle čeho se takoví lidé ve Facebooku, Google, Seznamu či v redakcích médií asi rozhodují?

15.6.2021 v 9:00 | Karma článku: 14.08 | Přečteno: 124 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

K čemu je dobré pohlaví …

Sněmovna před necelými čtrnácti dny sice schválila novou podobu občanských průkazů, ve kterých zůstane označení jste-li muž nebo žena, tím ale pohlavní debata v parlamentu zdaleka neskončila.

14.6.2021 v 22:08 | Karma článku: 29.79 | Přečteno: 528 | Diskuse

Ladislav Větvička

V srdcu jaderne valky

Su vikendy, kdy se člověk ocitne v jakemsik kolotoču dějin, aniž by to planoval. Su to zvlaštni okamžiky. Fajne, hezke a pěkne.

14.6.2021 v 19:45 | Karma článku: 39.53 | Přečteno: 2802 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Delta ve Vídni

Rakouská lékařská komora: očkovat má jen lékař, ten zvládne anafylaxe. Kolik nakažených indickou variantou v UK skončilo v nemocnici?

14.6.2021 v 18:10 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 257 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Už nebude pandemická vlna

Třicet stupňů ve stínu - nemělo by Německo odhodit roušky? Na WC do hospody bez testu, aspoň v Berlíně. Pro imunitu stačí 43 procent odolné populace?

14.6.2021 v 13:10 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 365 | Diskuse
Počet článků 1097 Celková karma 15.56 Průměrná čtenost 827

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, pak působila jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz