Neděle 7. června 2020, svátek má Iveta, Slavoj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 7. června 2020 Iveta, Slavoj

Švýcarské vládě otrnulo, chce tlumit náklady ve zdravotnictví

23. 05. 2020 17:55:15
Postupný návrat do normálního života ve Švýcarsku znamená i obnovení diskuse o efektivnějším financování zdravotní péče.

Na okraj této pro mne zajímavé země: Švýcarsko nemá předsedu vlády; sedm členů vlády rozhoduje buď na základě konsensu nebo hlasováním, přičemž jeden člen vlády se stává vždy jen na rok (na základě hlasování obou komor parlamentu) prezidentem státu (nemá čas zpychnout). Dnes jsou ve vládě zastoupeni sociální demokraté (levice, jedna členka za tuto stranu je stávající prezidentkou), křesťanští demokraté (jsou považováni za pravici), svobodní demokraté (liberálové) a švýcarská lidová strana.

V normálních dobách se ve Švýcarsku už mnoho let uplatňují regulace počtu nemocnic a zvláště počtu lékařů ve smlouvě s pojišťovnami; podle národně daných kritérií mají jednotlivé kantonální úřady tlumit nadbytečný počet zdravotnických subjektů v systému veřejného zdravotního pojištění, v některých letech je nařízen tzv. stop stav, kdy se nepovolují nové lékařské ordinace. Obdivuji švýcarské politiky, že v této oblasti se většinou dovedou shodnout - v zájmu veřejnosti (voličů) je rozvíjet vysoce kvalitní zdravotní péči, v místě i časově dostupnou, ale ne s nadbytečnými málo vytíženými kapacitami.

Jenže rostoucí náklady na zdravotnictví nepůsobí jen nadbytečné lékařské ordinace nebo nemocnice; i někteří švýcarští odborníci a také část voličů ví, že částečně se zdravotnictví prodražuje příliš pestrou sítí pojišťoven (byť jsou povinně sdruženy do zastřešujícího svazu) různé majetkoprávní podstaty (jde o pojišťovny veřejnoprávní, soukromoprávní neziskové a soukromé komerční), jsou také v kantonech poněkud "rozdrobeny" - malé pojišťovny pro menší okruh pojištěnců (přílišná pestrost zvyšuje režii, ale také může zdražovat celkově systém způsobem uzavírání smluv). Léta usilují lidové iniciativy o transformaci v této oblasti tak, aby se vytvořila jedna národní veřejnoprávní pojišťovna, jenže voliči preferující tento (mj. rakouský) model zatím nejsou dostatečně silní.

Dalším faktorem zdražujícím švýcarské zdravotnictví podle mne je to, že tu občané neplatí zdravotní pojištění jako procentní sazbu ze svých příjmů (jako je tomu např. i u nás), ale jsou stanoveny paušály "na hlavu". Prokázalo se, že někdo ten paušál hravě zaplatí, někdo jakž takž a někdo na něj nemá - a na ty nejchudší pak doplácejí kantony (snižují jejich finanční zátěž vlastním příspěvkem).

To, že se i ve Švýcarsku lepší epidemiologická situace v souvislosti s koronavirem, ukazuje zasedání vlády (informace z 20.května, www.admin.ch), která sice odmítla návrh sociální demokracie, která chtěla zastropovat stále se zvyšující platby občanů v rámci zdravotního pojištění maximálně 10 procenty z jejich příjmů (my platíme víc spolu se zaměstnavatelem), ale souhlasila s tím, že pojistné stále více zatěžuje švýcarské domácnosti. Iniciativa zaštítěná sociální demokracií navíc navrhla, aby stát více pomohl financovat pomoc chudším pojištěncům - stát by hradil příspěvek k platbám pojistného u těch nejchudších ze dvou třetin, zbytek by hradil kanton.

Vláda (resp. její většina) přišla s protinávrhem: Nelze zavazovat stát k platbám, pokud by nemohl dostatečně sám ovlivnit dění v kantonech, které rozhodují o síti nemocnic a ordinací (a to rozdílně, některý víc škrtá, jiný počet zdravotnických zařízení moc netlumí), proto chce vláda příspěvky na pomoc chudším pojištěncům vázat na dimenzi počtu zdravotnických zařízení v kantonech. Kantony s vyššími náklady na zdravotnictví (kdy zjevně souvisejí s vyšším počtem zdravotnických zařízení) by musely celkově více platit (individuální pomoc chudým rodinám) než kantony s nižšími výdaji na zdravotnictví. (Museli bychom znát celou diskusi, ale jistě to neznamená, že by byly zvýhodněny kantony, které nepotřebují např. dražší nemocnice, protože využívají tyto služby u jiných kantonů. Národní měřítka pro útlum lékařských ordinací jsou přepočtena na shodný počet obyvatel a existuje možnost určitých odchylek dle místních potřeb.)

Švýcarská lékařská organizace (FMH) v současné době vládu kritizuje, že chce až příliš rozhodovat o úhradách ambulantní zdravotní péče, moc se jí nezdají nynější platby za výkony, zřejmě by víc inklinovala k paušálům (vláda ale asi počítá s mixem paušálů a výkonů). Vláda každopádně schválila záměr, aby se o úhradách péče nerozhodovalo v kantonech, ale aby na národní úrovni vznikla k tomu zřízená organizace, s paritním zastoupením lékařů a pojišťoven (šlo by vlastně o německý model); pokud by se tito smluvní partneři neshodli - např. už při vytváření zmíněného orgánu pro vyjednání - rozhodla by vláda. FMH by radši zachovala současné vyjednávání v kantonech, kde si lékaři asi sem tam uhrají lepší podmínky, resp. patrně se opírají i o možné rozdílnější náklady (byty, nájmy, zdravotnický materiál apod.) v regionech.

Na druhou stranu FMH potvrzuje, že po rozvolňování opatření vlády proti covid-19 od konce dubna se po více než dvou týdnech neobjevilo zvýšení počtu nakažených. Některá uvolnění života ale mají přijít teprve na konci května. FMH spolu s vládou trvá na dodržování hygienických pravidel, na odstupech mezi lidmi, na nošení roušek tam, kde je to vhodné (např. i doma, když je člen rodiny nemocný, a nemusí jít jen o covid-19, doporučuje se to i u "chřipek"), lékaři spolu s hygieniky pomáhají vytvářet provozní bezpečnostní pravidla pro jednotlivé typy "otevíraných" podniků.

Celkově při nástupu pandemie snížili lékaři svou běžnou činnost na žádost vlády v průměru o 70 %, s rozdíly mezi regiony a lékařskými odbornostmi, dnes je potřeba se vrátit k normálně fungující zdravotní péči, ovšem stále s bezpečnostními opatřeními: hygiena, odstupy, ochranné prostředky, samoizolace občanů doma do vyjasnění, zda jsou infikovaní...

Do Švýcarska bychom teoreticky vzato mohli už nyní přicestovat, ale bez symptomů, které se ovšem mohou objevit během cesty. Vládní weby uvádějí, že bez symptomů tato země nebude trvat na karanténě (vědci mnoha zemí ale uvádějí, že člověk je nakažlivý nějakou dobu i bez příznaků nemoci). Pokud ale u vás uvidí na hranicích či na letišti symptomy, čeká vás karanténa (a zajímalo by mě, který hotel s tím počítá - dovolená by se prodloužila asi o dva týdny, byl by to drahý špás, Švýcaři počítají spíš s domácí karanténou, ale co cizinec?). Švýcarsko počítá i nadále s testováním a dohledáváním kontaktů mezi zachyceným infikovaným a ostatními, pokud s ním byli v kontaktu déle než 15 minut a méně než 2 metry vzdálenosti.

K 23. květnu oznamuje švýcarský zdravotní úřad: 367 037 provedených testů, 30 725 pozitivních, 1641 úmrtí (tj. 19 úmrtí na 100 000 obyvatel), celkově téměř 4000 hospitalizací v souvislosti s covid-19. Ve statistice je započteno i knížectví Lichtenštejnsko (www.bag.admin.ch). Švýcarsko má 8,5 miliónu obyvatel.

Hospitalizují se jen případy s těžším průběhem nemoci, u 14 % hospitalizovaných občanů bez jakékoli další relevantní nemoci tedy covid-19 způsobil těžší stav vyžadující lůžkovou péči. U zemřelých byla v 97 % přítomna nejméně jedna závažnější nemoc (vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, diabetes...).

Lékařská organizace FMH ("komora") uvádí, že švýcarské zdravotnictví při pandemii prokázalo své dobré schopnosti.

A co je nového v oblasti tolerované asistované sebevraždy? Organizace Exit, která se věnuje doprovázení při sebeusmrcení a zaštiťuje se tím, že dodržuje švýcarské zákony, provozuje své služby na neziskové bázi (občan platí 45 CHF jako roční členský příspěvek), je neutrální vůči náboženskému a obdobnému přesvědčení a na rozdíl od Dignitasu mezi své členy bere jen zletilé osoby se švýcarským občanstvím či bydlištěm, přehodila svou členskou schůzi z května až na září. A stále ještě nemůže vykonávat své služby jako před covid-19, zvláště nemůže své pracovníky poslat k tomu, kdo si přeje pomoc při sebevraždě, ale má symptomy nákazy, do jeho domácnosti - podle vládních nařízení musí chránit své zaměstnance před infekcí. Ale nejde jen o covid-19, asistovaná sebevražda není vládou chápána jako "naléhavá péče", takže "nenutné" výkony zatím byly zakázány.

Ať už má člověk covid-19 nebo ne, Exit upozorňuje, že asistovaná sebevražda vyžaduje určitou přípravu (např. ověření zdravotního stavu) a nemocný musí být svéprávný (resp. schopný rozhodování) a tělesně schopný sám užit / aplikovat si smrtící přípravky.

Dnes organizace Exit mezi hlavními informacemi doporučuje využívat paliativní péči, pokud si nemocný nepřeje život prodlužující péči a chce zemřít: paliativní péče (např. doma) zajistí klidné umírání pod sedací (se souhlasem nemocného utlumení vědomí), s přípravky na zklidnění a proti bolesti..., uvádí tato "konkurence".

Autor: Vladimíra Bošková | sobota 23.5.2020 17:55 | karma článku: 22.94 | přečteno: 4350x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Lékárna pomalu na každém kroku

Máme více než dvojnásobek lékáren než Rakousko. Ale v některých venkovských lokalitách našim občanům lékárna chybí.

6.6.2020 v 14:13 | Karma článku: 12.02 | Přečteno: 261 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Švédsko bylo krůček od Itálie?

Teprve od 13. června povolí premiér Stefan Löfven Švédům cestovat uvnitř země, o cestování přes hranice prý nepadlo ani slovo. Ve Stockholmu v některých dnech prý zbývalo jen 70 lůžek volných.

4.6.2020 v 18:07 | Karma článku: 13.86 | Přečteno: 605 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kouzlo i záludnost statistik

Pokud se dočkáme doby "po koronaviru", ale tím spíš nás to čeká, i když tu virus s námi zůstane navždy, budeme muset znovu debatovat mj. o veřejných financích, důchodech a zdravotnictví.

4.6.2020 v 13:21 | Karma článku: 4.36 | Přečteno: 111 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Do Bulharska zrovna nepojedu

Vládní semafor pro turisty mě nepřesvědčil. Pár zajímavostí na okraj statistiky různých evropských zemí a také těch českých.

2.6.2020 v 19:23 | Karma článku: 16.57 | Přečteno: 1369 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Němčík

Ukrajinský velikonoční příběh

Praha, Řepy, neděle, hodina před půlnocí. Čekám na Vasyla. Tak to stojí v aplikaci. Z baráku vyleze Vasyl, Voloďa a Sergej. Všichni mají upito.

7.6.2020 v 3:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Pavel Opl

Zatím "pouze" hoří lodě migrantů. Ale bude hůř.

Obyčejní lidé se cítí zrazeni a ponecháni napospas osudu a proto berou "spravedlnost" čím dál častěji do svých rukou. V pátek v noci někdo zapálil několik desítek lodí migrantů na Lampeduse. Násilností přibývá v celé Evropě ...

6.6.2020 v 20:26 | Karma článku: 36.95 | Přečteno: 960 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Když už nevěříte mně, věřte alespoň kunsthistorikům

A ty sotva můžeme obviňovat ze zaujatosti, neobjektivity. Na mysli mám 26 zástupců uměleckohistorických institucí a vysokoškolských pracovišť, kteří napsali v červnu 2019 dopis pražskému primátorovi.

6.6.2020 v 20:10 | Karma článku: 16.00 | Přečteno: 338 | Diskuse

Irena Aghová

Mariánský sloup a jiné sakrální stavby

Mariánský sloup nebyl postaven jen pro český národ, ale pro všechny lidi, bez ohledu na národnost, kteří v Praze pobývali a možná na něm také pracovali. Je jednou z nejkrásnějších staveb a ta si prožila i pohnutou historii.

6.6.2020 v 18:57 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 143 | Diskuse

Jan Šik

Hrdinství dětí popravených

Velký a dramatický příběh dětí z dob heydrichiády je svědectvím a dokladem, že i ti nejmenší mohou překonávat životní útrapy lépe než mnozí dospělí.

6.6.2020 v 18:00 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 192 | Diskuse
Počet článků 644 Celková karma 10.31 Průměrná čtenost 1020

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, pak působila jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz