Neděle 7. června 2020, svátek má Iveta, Slavoj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 7. června 2020 Iveta, Slavoj

Promořit občany, nebo ne?

8. 04. 2020 10:28:13
Pro větší důvěru naší populace by byla vhodná veřejná diskuse odborníků při zvažování, jakou strategii v boji s koronavirem zvolit: zda víc popustit otěže nákaze nebo naopak více karantény pro nakažené.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula zřejmě stojí na straně návrhu zkusit "řízeně", postupně promořovat naše obyvatelstvo nemocí Covid-19, aby průběžně získávalo imunitu a tím v dalším důsledku by měly možná vzniknout lepší podmínky i pro ty zranitelnější, resp. pro zbytek ještě nenakažených občanů. Proti tomu se nyní postavil lékař Pavel Hroboň (dnešní článek na idnes.cz), který svého času rovněž působil při ministerstvu zdravotnictví s tím, že zamýšlené promořování by mohlo více ohrozit zranitelnější skupiny občanů a přinést vyšší míru úmrtnosti, možná až 30 000 úmrtí. Epidemiolog Prymula prý toto riziko bere v úvahu, tím líp, doufejme, že bude pokračovat transparentní výměna názorů všech odborně nejvíce připravených expertů, kteří sledují zahraniční studie.

Stále tu zůstává fakt, že ani ti nejlepší vědci dnes všechny záludnosti koronaviru neznají na sto procent a tedy nemohou znát ani ty nejsprávnější formy boje s ním. Vědí ovšem o bohužel velmi snadném přenosu nákazy, jejím dalším rychlém šíření, a hlavně rychlém postupu těžších forem onemocnění, kdy v řadě případů nelze dostatečně čelit riziku úmrtí, a to i v mladších věkových skupinách.

Také je třeba vzít v úvahu, myslím, že např. P. Hroboň si to uvědomuje, že máme v některých směrech jiné podmínky než jiné země. Oproti Číně či Rusku apod. můžeme např. doufat, že naše populace je na tom zdravotně možná přece jen lépe (určitá odolnost organismu aj.) a že náš zdravotnický systém je aspoň zčásti líp připraven. Ale máme i některé horší dispozice, než např. západní státy, které více investovaly mj. do sociálních ústavů: v našich ústavech jsou v mnoha případech např. horší podmínky pro možnost rozdělování seniorů či i mladších zdravotně postižených bez nákazy či s koronavirem. Zákeřnost viru se navíc projevuje i v těch lépe připravených západních sociálních ústavech, které se průběžně častěji zabývaly minimalizací přenosu jakýchkoli nákaz i jinými opatřeními.

Stále tu tedy figuruje klíčová otázka: jak ochráníme zranitelné občany, když se kolem nich z různých důvodů budou pohybovat nakažení jedinci, ať budou pobývat doma nebo v nemocnici či ústavu? A tahle otázka se netýká jen zamýšleného rychlejšího či masivnějšího promořování populace nemocí Covid-19, zůstává totiž ne zcela zodpovězena i při zachování větší opatrnosti, i při zpomalování šíření nákazy.

Uvidíme to asi už během Velikonoc a po nich: když např. sportující mladí jedinci přinesou nákup svému prarodiči, když se více občanů začne více potkávat ve větším množství obchodů (a začne se více zaplňovat i MHD) - tito "lehce nakažení" (někdy bez příznaků) se stejně při různých příležitostech potkají s těmi zranitelnějšími.

Nesmírně si vážím těch profesních pracovníků, kteří se rozhodli, že budou zatím žít spolu se svými klienty v ústavech, je třeba jim všem pomáhat, jak to jde. A hlavně vyslovit dík. Ale nepůjde to takto dělat do nekonečna, proto je třeba posilovat další ochranná opatření. Mj. vymyslet v každém ústavu, jak zařídit přece jen osobní, byť krátký, kontakt osob blízkých s klientem či pacientem, nejde ani z tohoto pohledu nekonečně izolovat jedince, u nichž rodina nemůže vědět, kdy přijde ta poslední hodinka života (lidé mívají doživotní trauma z toho, když se nemohli se svým blízkým před smrtí rozloučit).

V této chvíli je také třeba se podívat na to, zda pacienti s Covid-19 a všichni ostatní závažně nemocní mají skutečně rovná práva, jak na to dbá Německo, Rakousko či Švýcarsko. K tomu patří domýšlet podle osvědčenějších západních vzorů, kdy nakaženého seniora ponechat doma, v sociálním ústavu a kdy ho převézt do nemocnice (mělo by se primárně vycházet z přání nemocného, ale musel by k tomu mít dostatečné informace); kdy je účelnější, aby sociální ústav navštívil lékař ke kontrole zdravotního stavu aj.

Teď jen doufám, že ministerstvo zdravotnictví nenaruší transparentnost naší statistiky vč. pravdivého přiznání úmrtí nějak dotčených koronavirem, byť lze u mnoha případů říct, že (zpravidla vlivem koronaviru) tyto osoby zemřely na svá jiná onemocnění. U Německa, Rakouska a Švýcarska jsem si ověřila, že ta úmrtí netají, a netají ani úmrtí těch mladších či dokonce dětí, zveřejňují pravidelně statistiku i tak, aby byly jasně vidět "věkové sloupce" obětí koronaviru (byť se např. přijde na to, že mladý člověk měl závažný jiný zdravotní problém, který se pak prohloubil např. vlivem vysoké horečky aj.). Zdravotníci ovšem navíc vědí, že tak jak tomu bývá i v době bez koronaviru, i v tomto čase se u některých případů může negativně projevit "chyba" při péči, např. (jiná) nemocniční nákaza, oslabení kontroly pacienta při noční službě...

Nedělá dobrý dojem, když ministerstvo mění něco kolem statistiky zhruba po měsíci léčení a umírání, mělo by zachovat v podstatě to, co WHO či další instituce označují za věrohodnou, srovnatelnou statistiku, abychom nedopadli jako diktátorské režimy, které část úmrtí očividně tají, nebo bohužel i Francie, kde se jaksi zapomnělo na úmrtí v sociálních ústavech. Bohužel si pamatuji, jak na počátku této naší neradostné statistiky kdosi z našich odborníků váhal, zda se tam mají psát ti zemřelí, kteří "neumřeli na koronavirus, jen ho měli v těle". To bychom pak ale tu naši statistiku hodně silně zkreslili, transparentnější západní země tam přiznávají všechny zemřelé vč. úmrtí doma (zčásti se ale přece jen někteří jedinci v této statistice neprojeví, když se přítomnost koronaviru neověřuje).

Autor: Vladimíra Bošková | středa 8.4.2020 10:28 | karma článku: 9.04 | přečteno: 341x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Lékárna pomalu na každém kroku

Máme více než dvojnásobek lékáren než Rakousko. Ale v některých venkovských lokalitách našim občanům lékárna chybí.

6.6.2020 v 14:13 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 263 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Švédsko bylo krůček od Itálie?

Teprve od 13. června povolí premiér Stefan Löfven Švédům cestovat uvnitř země, o cestování přes hranice prý nepadlo ani slovo. Ve Stockholmu v některých dnech prý zbývalo jen 70 lůžek volných.

4.6.2020 v 18:07 | Karma článku: 13.86 | Přečteno: 605 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kouzlo i záludnost statistik

Pokud se dočkáme doby "po koronaviru", ale tím spíš nás to čeká, i když tu virus s námi zůstane navždy, budeme muset znovu debatovat mj. o veřejných financích, důchodech a zdravotnictví.

4.6.2020 v 13:21 | Karma článku: 4.36 | Přečteno: 111 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Do Bulharska zrovna nepojedu

Vládní semafor pro turisty mě nepřesvědčil. Pár zajímavostí na okraj statistiky různých evropských zemí a také těch českých.

2.6.2020 v 19:23 | Karma článku: 16.57 | Přečteno: 1369 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ivo Cerman

Zabili snad George Floyda v Praze?

Zmatení Američané v Praze demonstrovali proti Policii ČR. Máme naslouchat heslům jako "ACAB" a "Fuck the Police"?

6.6.2020 v 20:42 | Karma článku: 36.35 | Přečteno: 925 | Diskuse

Jan Dvořák

Padla vláda – před sedmi lety. Co tomu předcházelo?

Asi týden před tím než Šlachtovi muži pod taktovkou státního zástupce Ištvana obsadili 14. června 2013 Úřad vlády, mohlo se stát, že na dobře utajené procházce šéfa vlády a jeho tajemnice proběhl následující rozhovor.

6.6.2020 v 20:01 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 165 | Diskuse

Ivo F. Cilich

Bylo opravdu nutné přijímat ta opatření plošně?

Chápu, že zpočátku nebylo dost informací a všichni byli vyděšeni z nového nebezpečí, takže celkem rozumím i těm přehnaným opatřením na úplném počátku v rámci jakési předběžné opatrnosti.

6.6.2020 v 19:20 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 283 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Senátní volby. Volební výprask pro Trikoloru - 3,5 %

A nejen pro ni. Kandidátka ANO až na 4. místě - 9,8 %, daleko od postupujících do druhého kola. Tak to vypadá, když přijde volit elitní skupina voličů, lidí kteří to berou vážně a chodí ke každým volbám.Takových v Česku moc není.

6.6.2020 v 17:26 | Karma článku: 23.30 | Přečteno: 843 | Diskuse

Jan Bartoň

Ricinová blamáž Respektu

Aston se ve svém úvodníku zabývá tak zvanou ricinovou aférou. Ptá se v titulku, čí je to vlastně blamáž, a dedukuje, že Respektu. Ten sice zprávu o ricinovém agentovi zveřejnil, ale získal bůhví jak.

6.6.2020 v 12:17 | Karma článku: 35.61 | Přečteno: 1109 | Diskuse
Počet článků 644 Celková karma 10.31 Průměrná čtenost 1020

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, pak působila jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz