Neděle 7. června 2020, svátek má Iveta, Slavoj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 7. června 2020 Iveta, Slavoj

První oběť koronaviru v Curychu si přála jen paliativní péči

5. 04. 2020 19:25:53
Jak intenzivně jsou připravené na snižování rizika fatálního onemocnění u nejzranitelnějších obyvatel sociální ústavy ve Švýcarsku?

O první oběti nákazy koronavirem v Curychu informoval 16. března Neue Zürcher Zeitung. Šlo o 88letého muže, klienta pečovatelského zařízení s více chorobami. Ještě před potvrzením nákazy si přál, aby umíral jen při paliativní péči, nechtěl už podstupovat agresivnější způsoby prodlužování života. Přání nemocného je pro nás závazné, uvedla lékařská ředitelka tohoto zařízení. Paliativní péče představovala podání léčiv proti bolestem, dušnosti a na zklidnění (aby se umírající cítil dobře, aby netrpěl obavami). V dané chvíli se nevědělo, odkud přišla nákaza, zda od personálu či od návštěvníků, informoval kantonální zdravotní úřad.

Švýcarská média už od konce února a zvláště pak na začátku března mj. sledovala, jak politici a úředníci budou chránit obyvatele domovů důchodců, ošetřovatelských a obdobných zařízení. Různými opatřeními - přes příslušné ministerstvo, prostřednictvím zastřešující organizace pro ošetřovatelské síly, přes kantonální úřady docházelo zejména k "vyzbrojování" těchto zařízení ochrannými a dezinfekčními prostředky, k intenzivnějšímu informování personálu, jak se správně chovat - nejen jako při sezónní chřipce, ale ještě více opatrně (pro mimořádnou zákeřnost koronaviru), k promýšlení, jak v kterém zařízení izolovat případy s podezřením na infekci. Rozhodnutím vlády došlo k omezení či "zákazu" návštěv seniorů a zdravotně postižených, nicméně odborníci poukazovali na to, jak je pro tyto jedince důležitý sociální kontakt, zvláště jsou-li imobilní, takže i při "zákazu" se připouští návštěva u umírajících či v "těžkých" situacích.

Přinejmenším od konce února a začátku března bylo mj. jasné, že sociální ústavy musejí být tak jako nemocnice, ambulantní lékaři či domácí zdravotní péče zásobeny ochrannými pomůckami. Nicméně jejich personál je možná přece jen více než u nás veden ke kontinuálnímu dodržování zásad snižujících všechny druhy infekce, vč. chřipky (alespoň to vyplývá z informací ministerstva či vedení jednotlivých ústavů - vše dělat jako za epidemie chřipky plus navíc ještě více opatrnosti). Dlužno uvést, že švýcarské domovy důchodců a obdobná zařízení jsou v porovnání s našimi podmínkami "luxus". Lze si ověřit např. na www.pflege-heime.ch, což je poradenství a pomoc zdarma pro každého, kdo si chce vybrat ústav (nebo i jen pro denní péči) podle vlastního přání: např. když chce senior žít v jednolůžkovém pokoji s vlastním nábytkem, obrazy apod. a k tomu mít ošetřovatelskou péči plus kulturní nebo i sportovní vyžití atd., a to za "příznivou cenu" (a s výhledem na hory i jezera). V takovýchto zařízeních je - podle vyjádření vedení některých těchto institucí - snazší uspořádat zvláštní prostor pro izolaci s vlastním vchodem, WC aj. V řadě zařízení najdete jedno- či maximálně dvoulůžkové pokoje, renovované budovy, v nichž lze oddělit infikované.

Jeden z kantonálních lékařů (v úřední "státní" funkci) uvedl, že už zažil (řešil) prasečí i ptačí chřipku a také SARS, ale koronavirus má zcela jiné (horší) dimenze. K 5. dubnu se nákaza dál šíří Švýcarskem, podle spolkového zdravotního úřadu k tomuto dni zemřelo v souvislosti s koronavirem 559 osob, Neue Zürcher Zeitung už uvedl přes 600 zemřelých. V italsky mluvícím kantonu Ticino zemřelo 118 osob (má 353 000 obyvatel), v kantonu Curych s daleko větší hustotou obyvatelstva (přes 1,5 miliónu obyvatel) 35 osob.

Podle zahraničních studií, potvrzených Evropským centrem pro kontrolu nemocí, je míra úmrtnosti na koronavirus u osob nad 80 let téměř 15 %. Ve Švýcarsku v r. 2018 zemřelo celkem 67 088 obyvatel (z důvodu stáří, různých nemocí, úrazů, autonehod či sebevražd apod., ve statistice figuruje cca šest tisíc cizinců). I v normální dobách (bez koronaviru) se umírá více v kantonu Ticino, v kantonu Curych o třetinu méně. V r. 2018 ve Švýcarsku zemřelo 41 520 osob ve věku nad 80 let, nyní v souvislosti s koronavirem je to 361 zemřelých ve věku nad 80 let, což není ani jedno procento, ale tak jako švýcarská společnost i já osobně to nesu s velkým zármutkem.

V jednotlivých kantonech rizikovou situaci v sociálních ústavech zatím řešili tak, že u každého zaměstnance každý den kontrolovali, zda nemá příznaky onemocnění Covid-19 (či prostě chřipkové příznaky), se sebemenšími příznaky (teplota, kašel, rýma) zákaz vstoupit dovnitř a zajistit si ověření zdravotního stavu lékařem. Podobně u návštěvníků - jedině znatelně zdravý, bez kontaktů s rizikovými oblastmi, v poslední době půjde spíše o výjimečně povolenou návštěvu (s rouškou) pro závažné důvody (některé kantony postupovaly striktněji, jiné více vstřícněji, ale mají porozumění pro výjimečně těžké situace). Testují se obyvatelé ústavů, u nichž je podezření na nákazu, ostatní ne.

O praktickém "nácviku" izolace části obyvatel jednotlivých ústavů se tedy ve Švýcarsku hojně mluvilo a psalo už na přelomu února a března (resp. urychleně vypukly přípravy přímo v těchto zařízeních).

Švýcarský statistický úřad (www.bfs.admin.ch): v r. 2018 bylo v zemi 1566 zařízení pro seniory s potřebou dlouhodobé péče s 99 622 místy, což je 61 míst na tisíc obyvatel starších 65 let. K 31. 12. daného roku bylo obsazeno 92 309 míst (ze švýcarských studií, např. při univerzitách, vyplývá, že většina občanů čeká na přijetí do ústavu jen krátce a většina z nich je s péčí spokojena). Během daného roku měly tyto ústavy 156 742 klientů (kolem šesti tisíc externích). Zaměstnanců měly 134 433, což činilo 96 453 plných úvazků, dvě třetiny představuje ošetřovatelský personál, z 80 % jde o ženy. Ale patří sem i lékaři, dále správní či technický personál apod.

Být v ústavu, ve větším kolektivu je samozřejmě vždy rizikovější, proto Švýcarsko doporučovalo, pokud je to možné, aby se alespoň část obyvatel ze sociálních zařízení vrátila přechodně domů nebo na obdobná místa.

Zdá se, že Švýcarsko bylo - zvláště s ohledem na sezónní chřipky, což se u nás podle mě podceňuje - od začátku potíží s koronavirem více zásobené ochrannými prostředky, od počátku se počítalo i se sociálními ústavy, i když byly zásobené rozdílně a průběžně apelovaly na příslušné úřady, aby se zásoby mohly posílit. Z horší situace u nás bych v tomto ohledu nevinila ministryni Maláčovou. Vinila bych zčásti všechny naše "přední" politiky, kteří fandí více zdravotníkům, ale na sociální služby poněkud pozapomínají, a hlavně nevidí potřeby praxe příliš hlediskem spotřebitelů péče. My jsme v posledních 30 letech alespoň zčásti modernizovali spíše některá prestižní klinická (nemocniční) pracoviště (lékaři si to umějí více vymoci), po vzoru totalitního režimu jsme méně zvelebovali sociální ústavy.

Náhodou jsem na internetu nasáhla článek v Lidových novinách z r. 2010: sděloval, že podle Evropského centra pro kontrolu nemocí se Česko ocitlo v pětici zemí (spolu s Maltou, Slovenskem, Maďarskem a Portugalskem), v nichž došlo v rámci EU k nejvyšší míře úmrtí na prasečí chřipku. Mám obavy, že jsme se z toho dostatečně ještě nepoučili.

Autor: Vladimíra Bošková | neděle 5.4.2020 19:25 | karma článku: 6.34 | přečteno: 315x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Lékárna pomalu na každém kroku

Máme více než dvojnásobek lékáren než Rakousko. Ale v některých venkovských lokalitách našim občanům lékárna chybí.

6.6.2020 v 14:13 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 262 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Švédsko bylo krůček od Itálie?

Teprve od 13. června povolí premiér Stefan Löfven Švédům cestovat uvnitř země, o cestování přes hranice prý nepadlo ani slovo. Ve Stockholmu v některých dnech prý zbývalo jen 70 lůžek volných.

4.6.2020 v 18:07 | Karma článku: 13.86 | Přečteno: 605 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kouzlo i záludnost statistik

Pokud se dočkáme doby "po koronaviru", ale tím spíš nás to čeká, i když tu virus s námi zůstane navždy, budeme muset znovu debatovat mj. o veřejných financích, důchodech a zdravotnictví.

4.6.2020 v 13:21 | Karma článku: 4.36 | Přečteno: 111 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Do Bulharska zrovna nepojedu

Vládní semafor pro turisty mě nepřesvědčil. Pár zajímavostí na okraj statistiky různých evropských zemí a také těch českých.

2.6.2020 v 19:23 | Karma článku: 16.57 | Přečteno: 1369 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Němčík

Ukrajinský velikonoční příběh

Praha, Řepy, neděle, hodina před půlnocí. Čekám na Vasyla. Tak to stojí v aplikaci. Z baráku vyleze Vasyl, Voloďa a Sergej. Všichni mají upito.

7.6.2020 v 3:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 11 | Diskuse

Pavel Opl

Zatím "pouze" hoří lodě migrantů. Ale bude hůř.

Obyčejní lidé se cítí zrazeni a ponecháni napospas osudu a proto berou "spravedlnost" čím dál častěji do svých rukou. V pátek v noci někdo zapálil několik desítek lodí migrantů na Lampeduse. Násilností přibývá v celé Evropě ...

6.6.2020 v 20:26 | Karma článku: 37.21 | Přečteno: 984 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Když už nevěříte mně, věřte alespoň kunsthistorikům

A ty sotva můžeme obviňovat ze zaujatosti, neobjektivity. Na mysli mám 26 zástupců uměleckohistorických institucí a vysokoškolských pracovišť, kteří napsali v červnu 2019 dopis pražskému primátorovi.

6.6.2020 v 20:10 | Karma článku: 16.25 | Přečteno: 341 | Diskuse

Irena Aghová

Mariánský sloup a jiné sakrální stavby

Mariánský sloup nebyl postaven jen pro český národ, ale pro všechny lidi, bez ohledu na národnost, kteří v Praze pobývali a možná na něm také pracovali. Je jednou z nejkrásnějších staveb a ta si prožila i pohnutou historii.

6.6.2020 v 18:57 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 146 | Diskuse

Jan Šik

Hrdinství dětí popravených

Velký a dramatický příběh dětí z dob heydrichiády je svědectvím a dokladem, že i ti nejmenší mohou překonávat životní útrapy lépe než mnozí dospělí.

6.6.2020 v 18:00 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 193 | Diskuse
Počet článků 644 Celková karma 10.31 Průměrná čtenost 1020

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, pak působila jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz