Neděle 7. června 2020, svátek má Iveta, Slavoj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 7. června 2020 Iveta, Slavoj

Proč Italové tolik umírají?

30. 03. 2020 15:31:58
V médiích se jeden z důvodů vysoké úmrtnosti v Itálii na Covid-19 už mihl: na severu této země žije (žila?) nejstarší populace, ale je tam taky prý nejhorší kvalita vzduchu v Evropě - dýchací problémy.

Zajímavý internetový nadnárodní informační zdroj Swiss Propaganda Research nabídl rozbor úmrtnosti pacientů v Itálii během koronavirové pandemie, zčásti na datech italského národního institutu zdraví, ale doplněných názory i jiných odborníků (Swiss Doctor on Covid-19). Je tu i porovnání s jinými důvody úmrtnosti Evropanů.

Odhaduje se, že v Evropě se za rok vyskytuje cca 2,5 miliónu nosokomiálních infekcí (nemocničních nákaz, které postihnou pacienta v nemocnici bez viny skutečné příčiny jeho nemoci, mohou ho ohrozit i při zvládání nákazy koronavirem). Ty slušnější země se systematicky snaží každoroční počet nemocničních nákaz snižovat preventivními opatřeními. V Evropě na nemocniční nákazy (jejich vlivem) za rok zemře padesát tisíc pacientů.

Podobně bychom mohli nyní v médiích přetřásané počty zemřelých na koronavirus porovnávat s úmrtností v jednotlivých zemích na sezónní chřipku nebo i na SARS-1 (kdy se podle některých odborníků ukázalo, že agresivní léčba pacientů - steroidy, antivirotika aj. - přinášela spíše špatné výsledky a bez léčby byly výsledky fatální).

Nynější úmrtnost v Itálii v souvislosti s Covid-19 je prý srovnatelná s chřipkou a údajně se nachází pod jedním procentem. Někteří lékaři ale uvádějí, že ve statistice či dalších dokumentech se ne vždy pozná, nač pacient skutečně zemřel - zda nemocný skutečně zemřel "na koronavirus" či na jiné své onemocnění nebo na jejich kombinaci.

V Itálii průměrný věk nakažených koronavirem činil 81 let, 10 % zemřelých bylo starších 90 let. 90 % zemřelých se nacházelo ve věku přes 70 let. 80 % zemřelých prý mělo dvě nebo tři chronická onemocnění. 50 % zemřelých mělo tři nebo i více chronických nemocí (srdeční, oběhové, diabetes, onemocnění plic, rakovina). V méně než jednom procentu (0,8 %) se uvádí, že šlo o zdravou osobu, bez chronického onemocnění.

Populace na severu Itálie patří (-ila) k nejstarším a početným, navíc tu je velmi znečištěné ovzduší, které mj. způsobuje onemocnění dýchacích cest, rakovinu plic. Mladší zemřelí Italové, ve věku pod 40 let, prý trpěli rakovinou nebo diabetem apod. Odborníci ale u dat z Itálie upozorňují, že ne vždy je pravá příčina úmrtí zcela jasná (zda koronavirus, původní jiná nemoc či kombinace obojího byl ten rozhodující činitel).

Podle mě se k tomu bohužel přidaly mj. nedostatky ve státní správě, nedostatečné sladění s jednotlivými lokalitami, v pravomocích či jejich využití, organizační ne/připravenost (např. rychlý přesun pacientů do míst s volnou kapacitou intenzivních lůžek).

Na úrovni EU se publikují data mj. o počtu lůžek, lékařů a ošetřovatelských sil v jednotlivých zemích: v kvantitě na tom ČR celkově není vůbec špatně. Jenže např. samotný vyšší počet lůžek (v přepočtu na shodný počet obyvatel) u nás nezabrání někdy zbytečnému úmrtí - jak uvedli i někteří naši lékaři: k lůžkům musí existovat dobré vybavení, vč. dostatečně vyškoleného personálu. Patříme k zemím s vyšším počtem lékařů (na 100 000 obyvatel), jsme někde za Řeckem, Německem, Rakouskem a Švédskem. Vyšší počet lékařů mají např. i Bulhaři - ale nakolik se tam léčí správně, nakolik funguje dobře organizace zdravotnictví, nemocnic či jejich oddělení?

Pro srovnání: SRN má na 100 000 obyvatel cca 410 lékařů, ČR 369 lékařů, Španělsko 380, Francie 311... Ale ani sám počet lékařů a dalších profesních pracovníků nestačí, mezi zeměmi jsou rozdíly - některé mají více všeobecných (praktických) lékařů, jiné více specialistů (např. chirurgů), rozumné je i tuto oblast průběžně vyhodnocovat a různými opatřeními příznivěji ovlivňovat.

Jestli se vůbec dočkáme post-koronavirové doby (stejně nejspíš zase přijde další pohroma), ty více rozumné země (i méně odpovědné politiky lze tlačit k vyšší výkonnosti podněty z odborných kruhů i z širší veřejnosti), bude užitečné analyzovat, jaké všechny slabiny odhalila "čínská chřipka" v jednotlivých státech (nejen ve zdravotnictví, ale hlavně v něm) a jak je eliminovat ve prospěch předností systému státní a veřejné správy, zdravotnictví, ale i dalších oblastí.

Autor: Vladimíra Bošková | pondělí 30.3.2020 15:31 | karma článku: 16.28 | přečteno: 1186x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Lékárna pomalu na každém kroku

Máme více než dvojnásobek lékáren než Rakousko. Ale v některých venkovských lokalitách našim občanům lékárna chybí.

6.6.2020 v 14:13 | Karma článku: 12.02 | Přečteno: 261 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Švédsko bylo krůček od Itálie?

Teprve od 13. června povolí premiér Stefan Löfven Švédům cestovat uvnitř země, o cestování přes hranice prý nepadlo ani slovo. Ve Stockholmu v některých dnech prý zbývalo jen 70 lůžek volných.

4.6.2020 v 18:07 | Karma článku: 13.86 | Přečteno: 605 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kouzlo i záludnost statistik

Pokud se dočkáme doby "po koronaviru", ale tím spíš nás to čeká, i když tu virus s námi zůstane navždy, budeme muset znovu debatovat mj. o veřejných financích, důchodech a zdravotnictví.

4.6.2020 v 13:21 | Karma článku: 4.36 | Přečteno: 111 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Do Bulharska zrovna nepojedu

Vládní semafor pro turisty mě nepřesvědčil. Pár zajímavostí na okraj statistiky různých evropských zemí a také těch českých.

2.6.2020 v 19:23 | Karma článku: 16.57 | Přečteno: 1369 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ivo Cerman

Zabili snad George Floyda v Praze?

Zmatení Američané v Praze demonstrovali proti Policii ČR. Máme naslouchat heslům jako "ACAB" a "Fuck the Police"?

6.6.2020 v 20:42 | Karma článku: 36.11 | Přečteno: 897 | Diskuse

Jan Dvořák

Padla vláda – před sedmi lety. Co tomu předcházelo?

Asi týden před tím než Šlachtovi muži pod taktovkou státního zástupce Ištvana obsadili 14. června 2013 Úřad vlády, mohlo se stát, že na dobře utajené procházce šéfa vlády a jeho tajemnice proběhl následující rozhovor.

6.6.2020 v 20:01 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 163 | Diskuse

Ivo F. Cilich

Bylo opravdu nutné přijímat ta opatření plošně?

Chápu, že zpočátku nebylo dost informací a všichni byli vyděšeni z nového nebezpečí, takže celkem rozumím i těm přehnaným opatřením na úplném počátku v rámci jakési předběžné opatrnosti.

6.6.2020 v 19:20 | Karma článku: 11.79 | Přečteno: 282 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Senátní volby. Volební výprask pro Trikoloru - 3,5 %

A nejen pro ni. Kandidátka ANO až na 4. místě - 9,8 %, daleko od postupujících do druhého kola. Tak to vypadá, když přijde volit elitní skupina voličů, lidí kteří to berou vážně a chodí ke každým volbám.Takových v Česku moc není.

6.6.2020 v 17:26 | Karma článku: 23.30 | Přečteno: 833 | Diskuse

Jan Bartoň

Ricinová blamáž Respektu

Aston se ve svém úvodníku zabývá tak zvanou ricinovou aférou. Ptá se v titulku, čí je to vlastně blamáž, a dedukuje, že Respektu. Ten sice zprávu o ricinovém agentovi zveřejnil, ale získal bůhví jak.

6.6.2020 v 12:17 | Karma článku: 35.61 | Přečteno: 1104 | Diskuse
Počet článků 644 Celková karma 10.31 Průměrná čtenost 1020

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, pak působila jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz