Čtvrtek 9. dubna 2020, svátek má Dušan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. dubna 2020 Dušan

Podpořili soudci sebeusmrcení pacienta?

26. 02. 2020 19:45:04
Přečetla jsem si informaci německého Spolkového ústavního soudu (na webu této instituce) o jeho rozsudku na téma asistované sebevraždy (nikoli usmrcení přímo rukou lékaře). Čekám na komentáře.

Můj první pocit ze zveřejněného rozhodnutí je, že se němečtí ústavní soudci zachovali trochu šalamounsky: reflektují ve společnosti (nejen té německé) určitý nárůst přání občanů zemřít, dokud je člověk ještě jakž takž soběstačný (dokud může sám za sebe rozhodovat), ale zároveň uvedli, že pokud stát zajistí ještě lepší nabídku paliativní a související další péče o vážně nemocné, nemusí poptávka po rychlejší smrti být znatelnější, než je tomu dosud.

Soudci určili, že § 217 trestního zákoníku je neplatný, protože není dostatečně v souladu s ústavou: zakazuje pomoc při sebeusmrcení člověka provozovanou na podnikatelské bázi (pravidelně, opakovaně, výdělečně). Soudcům se nelíbilo, že trestní zákoník zcela asistovanou sebevraždu nevylučuje, ale v praxi ji ve velké míře znemožňuje - a občané to řeší poněkud ponižujícím způsobem, kdy za sebeusmrcením jezdí do jiných zemí nebo si odtud nechávají napsat příslušný smrtelný přípravek. Také se jim nelíbilo zcela vyloučit ze hry organizace, které asistovanou sebevraždu chtějí nabízet, protože jestliže dnešní společnost sebeusmrcení netrestá, někteří jedinci k němu někdy potřebují pomoc další osoby (pacient sám sobě přípravek předepsat nemůže, pacient musí být někde ubytován apod).

Hodně se zabývali výkladem a praktickým naplněním ústavního práva na sebeurčení při umírání (s čímž souvisí právo na svobodu, autonomii, důstojnost aj.) a rozhodli se - jak dnes konstatoval prezident německé lékařské komory K. Reinhardt - dát "právu na sebeurčení na konci života širší prostor". Až dosud se toto právo na sebeurčení při umírání chápalo spíše jako tzv. pasivní eutanazie (právo odmítnout život udržující péči, i kdyby to mělo znamenat okamžitou smrt). Soudci nyní začali uvažovat i o právu ukončit případně svůj život za pomoci další osoby a smrtícího přípravku, avšak výlučně jen rukou samotného pacienta.

K tomu prezident LK dr. Reinhardt zopakoval, že úkolem lékaře (v Německu) je život člověka při dbání na jeho právo na sebeurčení chránit, nápomoc při sebevraždě není úkolem lékaře. Dále uvedl, že o rozhodnutí soudu, který se dotkl právě těchto povinností lékařů vyplývajících z profesních předpisů, se bude diskutovat. Vedení LK ocenilo, že soud nebrání možnosti i nadále v trestním zákoníku sankcionovat organizované formy asistované sebevraždy.

Soudci byli spravedliví: nehodili za hlavu fakt, že současná společnost inklinuje k jinému vnímání konce života, dále se důkladně zabývali (ne)možností zachování autonomie, integrity, individuality, důstojnosti v závěru života, probrali dávno akceptovanou pasivní eutanazii (kdy rozhodnutí pacienta zemřít - nepodstoupit pokusy o prodloužení života - nelze vázat na žádné diagnózy, fáze onemocnění apod. Naproti tomu uznali, že zákonodárci paragrafem 217 chtěli chránit lidský život před určitými riziky, a stát je povinen chránit život. Stejně tak má stát povinnost vypořádat se s riziky, která by mohla poškodit svobodu rozhodování jednotlivce, pokud by asistovaná sebevražda měla být zcela legální. Stát musí zákonným regulováním bránit tomu, co by svobodu a sebeurčení člověka ohrožovalo; v rámci připuštění či tolerování pomoci při sebeusmrcení by stát měl mít koncept ochrany jednotlivce (aby se např. nestávalo, že rozhodnutí pro asistovanou sebevraždu nebude ve skutečnosti svobodné). K tomu mohou zákonodárci např. stanovit určitá kritéria (např. prokázání a ověření neléčitelného onemocnění) a další podmínky (delší čekací doba mezi první žádostí pacienta o zprostředkování přípravku k sebeusmrcení a vyhověním této žádosti). Kdyby svobodné (dostatečně informované atd.) rozhodnutí člověka nebylo zákonem chráněno, bylo by vlastně znemožněno, a tím by opět docházelo k porušení ústavy.

Vyčkejme si na komentáře různých právníků. Je fakt, že soudci zvolili širší výklad práva umírajících na sebeurčení, nicméně k tomu se uchýlil parlament už před pěti lety, když zákonodárci byli rozpolceni - zda asistovanou sebevraždu jasně zcela zakázat nebo jasně legalizovat, nakonec zvolili polovičaté řešení a nyní se to té části, která sebeusmrcení za asistence další osoby nechtěla připustit, vymstilo. Soudci naznačili: není-li něco zcela zakázáno, nelze to paragrafem v praxi výrazně znemožnit, navíc se ale přece jen pokusili dovyložit ústavní práva občanů ve smyslu nevyloučení nápomoci při sebeusmrcení. Soud zmínil i hledisko Evropské úmluvy o lidských právech (silná podpora práv jednotlivce mj. na sebeurčení, jenže štrasburský soud se při jejím výkladu aktivním formám eutanazie zatím bránil s tím, že stát má primární povinnost lidský život chránit, navíc členské státy Rady Evropy nejsou v oblasti eutanazie jednotné.

Autor: Vladimíra Bošková | středa 26.2.2020 19:45 | karma článku: 6.31 | přečteno: 305x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Státy kolem nás zachovávají stále ještě opatrnost

Tak např. švýcarská vláda rozhodla, že omezující opatření s cílem minimalizovat šíření nákazy Covid-19 zůstanou zachována do 26. dubna, případné uvolnění se pak znovu zváží s tím, že jedině po etapách.

8.4.2020 v 19:49 | Karma článku: 4.50 | Přečteno: 180 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Promořit občany, nebo ne?

Pro větší důvěru naší populace by byla vhodná veřejná diskuse odborníků při zvažování, jakou strategii v boji s koronavirem zvolit: zda víc popustit otěže nákaze nebo naopak více karantény pro nakažené.

8.4.2020 v 10:28 | Karma článku: 8.26 | Přečteno: 318 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Asistence při sebevraždě až v květnu?

Švýcarsko-německá organizace pro doprovázení při sebevraždě Exit informuje veřejnost, že opatření státu proti šíření Covid-19 silně omezila její činnost.

7.4.2020 v 16:43 | Karma článku: 3.53 | Přečteno: 161 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Jak odškodňuje Švýcarsko?

Švýcarům by se líbil náš mladý ekonom a vědec Filip Matějka, který politiky varuje před unáhlenými rozhodnutími. V korona-krizi lze pomáhat, ale je třeba se bránit podvodům a marnotratnosti.

6.4.2020 v 16:45 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 313 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Martin Prášek

Dokud bude poslední člověk dýchat, tak se Finančák zavřít nesmí!

Ono je totiž vybrat daně a glachšaltrovat poplatníky důležitější, nežli lidské životy. O peníze jde přeci až v první řadě, pandemie nepandemie a na dělný lid a lůzu živnostnickou musí být přísnost!

9.4.2020 v 2:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Marek Trizuljak

''Jidášova středa'' (nebo též škaredá) - Deník z karantény, den 24.

Popravdě, o "škaredé středě" se mi psát nechce, když je venku tak krásně. Série jarních dnů je teď jako pohlazení. Milosrdné vyvážení celkové atmosféry, která ještě stále vzbuzuje obavy a volá k opatrnosti.

8.4.2020 v 21:41 | Karma článku: 6.86 | Přečteno: 129 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Může být svátek Pesach zván židovskými velikonocemi?

Poučil mě v diskusi pan Edvard Nichtburger: Pesach nejsou velikonoce. Reagoval tím na moji zmínku v článku „Slovo člověka, kterému můžeme věřit“ (7/4/2020): Židovské velikonoce – Pesach – začínají sederovou večeří.

8.4.2020 v 21:30 | Karma článku: 6.65 | Přečteno: 113 | Diskuse

Ladislav Kroupa

Novináři všech zemí, zklidněte se!

Mám dojem, že víc škody než koronavirus způsobí nakonec novináři. Sám se pokládám za člověka, který jen tak snadno nepodlehne emocím, ale když čtu titulky článků, jímá mě čirá hrůza - např. ve Švédsku SKOKOVĚ narůstá počet úmrtí.

8.4.2020 v 21:03 | Karma článku: 21.40 | Přečteno: 410 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Státy kolem nás zachovávají stále ještě opatrnost

Tak např. švýcarská vláda rozhodla, že omezující opatření s cílem minimalizovat šíření nákazy Covid-19 zůstanou zachována do 26. dubna, případné uvolnění se pak znovu zváží s tím, že jedině po etapách.

8.4.2020 v 19:49 | Karma článku: 4.50 | Přečteno: 180 | Diskuse
Počet článků 580 Celková karma 11.36 Průměrná čtenost 1066

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, nyní působí jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz