Pondělí 16. prosince 2019, svátek má Albína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 16. prosince 2019 Albína

V. Havel a T. G. Masaryk: co jsme měli a mohli dělat

15. 11. 2019 11:50:15
Někteří blogeři kritizovali jedince, kteří přispěli k pádu komunismu u nás, ale nebyli dostatečně připraveni na porevoluční období.

Totalitní režim u nás se do posledních chvil v roce 1989 jevil jako neodstranitelný, stále probíhaly násilné akce proti jeho odpůrcům i proti náhodně se u nich vyskytnuvším občanům. Nebýt otřesů v Moskvě a odvahy občanů východního Německa, totalita by u nás ještě nějakou dobu vydržela. V takové atmosféře se zčásti zanedbala intenzivní příprava na situaci, v níž by skutečně došlo k převratu - co jak správně učinit s touto zemí v prvních letech a později. Kde vzít jaké odborníky nesvázané s komunismem? Musíme si uvědomit, že téměř nebylo z čeho brát: školy po 40 letech komunismu a několika letech nacismu neměly úroveň vyspělé části Evropy. Občané bývalé NDR to měli snazší: oni se prostě přizpůsobili fungujícím zákonům, fungující demokracii i ekonomice, my jsme začínali od nuly.

Doporučuji zalistovat si v archívu Parlamentní knihovny, kde jsou zdigitalizované přehledy mj. činnosti Národního shromáždění v letech 1918 - 1920. Ani tehdy to Češi (resp. Čechoslováci) po vzniku Čs. republiky neměli jednoduché: země byla po válce, velká část obyvatelstva trpěla chudobou a také nemocemi. Nešlo tedy jen o administrativní odtržení od Rakouska, ale v prvé řadě se musela zajistit sociální a zdravotní pomoc občanům (např. pomoc válečným invalidům, jejich rodinám) - mimochodem, právě díky těto situaci Čechoslováci pochopili přínosnost solidárního, veřejného sociálního a zdravotního pojištění, které umožnilo z mála peněz pomoci těm potřebným.

T. G. Masaryk a jeho spolupracovníci (ale i tehdejší politická opozice) měli tu výhodu, že byli absolventy prestižních, často i zahraničních univerzit, Masaryk měl vědomosti mj. z Německa, Británie, Francie... Na tvorbu nových zákonů nutných pro transformaci celé společnosti byli tedy lépe připraveni (nejen politici, ale také úředníci). Např. V. Klaus by si měl uvědomit, že než komunistický režim zničil mj. úroveň našich právnických fakult, tyto školy za Masaryka a v západních zemích připravovaly odborníky i pro ekonomické záležitosti, takže věděli, že bez zákona nelze zajistit dobře fungující hospodářství země. Klaus měl po sametové revoluci některé znalosti z ekonomické oblasti (ale rozhodně ne na úrovni západních států), jenže mu chyběly znalosti a hlavně cit pro oblast "řízení" ekonomiky a jejích souvislostí výlučně právem, nikoli osobami, které někam dosadíme.

V prvních letech Čs. republiky se v tehdejším parlamentu střídaly jedna iniciativa za druhou: udělat něco pro obchod, něco pro lepší dopravu, něco pro lepší bydlení... Některé tehdejší iniciativy zákonodárců se podobaly těm po roce 1989: nová Ústava, zajištění svobodného tisku... Ale naši předci za Masaryka hned zamířili víc do hloubky: žádný stát by nefungoval dobře bez funkčních státních a veřejných institucí. To byla jedna z klíčových záležitostí (u nás si to hlavní aktéři po převratu v r. 89 taky uvědomovali, ale tápali v tom, jak na to vyzrát).

Za Masaryka zákonodárci někdy zvolili přechodné ("prozatímní") opatření, aby jednotlivé oblasti jakž takž sloužily občanům do přípravy bytelnějších a kvalitních opatření (sám Masaryk napsal: než zrušit rakouská opatření, musím mít nejprve jasná nová a prokazatelně lepší opatření, to se týkalo např. občanského zákoníku). Po r. 89 jsme často zanedbali analýzy předpisů z vyspělé Evropy, za Masaryka existovaly důkladné, neideologické, nezlobbované analýzy (tehdejším pojetím např. zákona k důchodovému, nemocenskému a zdravotnímu pojištění a zákona o nemocnicích jsme se rychle dostali na špičku Evropy).

Hned v prvních letech vzniku Čs. republiky po r. 1918 se zákonodárci intenzivně zabývali státními a veřejnými úředníky: aby se vypisovala veřejná výběrová řízení, aby na každém úřadě bylo zajištěno obsazení ryze odborných míst skutečně dobře připravenými odborníky (nepodléhajícími politice, ale výlučně jen zákonům), a kromě jiného byla řeč o zřízení Akademie pro státní a veřejné zaměstnance - "nepolitická" příprava kovaných odborníků pro nejrůznější oblasti, vč. perfektně fungující administrativy. My jsme to bohužel zvláště po r. 1992, kdy zvítězila ODS, "řešili" spíše stranickými knížkami: do úřadů byly dosazovány osoby, jež se (tak jako za komunistů) jevily hodné "prokádrování". V podobném vakuu potřebných odborných pracovních sil se mj. ocitly i pobaltské republiky, ale ty si aspoň pro některé oblasti pořídily překlady zahraničních zákonů, analýzy a konzultace se západními odborníky - např. se zřízením solidárního zdravotního pojištění jim pomáhala Skandinávie a Británie (pojištění je inspirováno Národní zdravotní službou a jeho provoz je levnější, vč. zjednodušení možnosti vyjednávat s poskytovateli zdravotní péče: monopol proti monopolu).

Obávám se, že systémová odborná příprava např. našich úředníků na ministerstvech dnes stále ještě pokulhává, stále je tu (přinejmenším v některých resortech je to více patrno) cítit jako základní předpoklad - ctít jakýkoli záměr ministra (jeho strany), i kdyby odborný pohled měl utrpět šrámy. Tak např. p. premiér Babiš v médiích víceméně poukázal na to, že zvláštně pojatá nová úhradová vyhláška bonifikující některé poskytovatele péče jaksi nad regulérní dohodovací řízení se vlastně "zlegalizuje" tím, že to dají pojišťovny do svých zdravotně pojistných plánů, jenže ty by se měly odvíjet striktně od zákona, nikoli podle libovůle politiků. Když už jsem u zdravotnictví, fascinuje mě, když se dozvím, že zákony na ministerstvu zdravotnictví dnes stále mají v rukou převážně úředníci - lékaři, zatímco právníci jsou buď odstrkováni nebo "převálcováni" (názor lékaře je chápán jakoby více hodnotnější, Masaryk by zaplakal).

Mne soukromě vyučoval náš právník s prvorepublikovým vzděláním (právo a veřejné finance), mj. mi říkal: za první republiky měli úředníci - odborníci na ministerstvech povinnost upozornit ministra, že jeho chystané rozhodnutí není v souladu s předpisy; nemohli být tak lehce vyhozeni z úřadu, jejich oponentura se naopak brala jako jejich přednost - politik se tak vyvaruje chybných rozhodnutí, která by se v praxi stejně provalila jako špatná.

Masaryk a další věnovali v prvních letech nové republiky také pozornost školství: vzdělávat bez indoktrinace čímkoli, co by mohlo zúžit poznání člověka. Naši předci si všimli, že mj. je vhodná občanská výchova, aby i podprůměrně zdatní lidé znali např. svá práva, své povinnosti, aby měli cit pro vlastenectví, pro ohledy k druhým; daly se peníze i na zajištění tzv. lidových kurzů mimo školy.

Jedincům, kteří jsou ještě i dnes "trefení komunismem", doporučuji Masarykovu Otázku sociální, kde se bravurně vypořádal předloženými důkazy s marxisty, v dalších publikacích se vypořádal i s leninisty a jejich následovníky.

Zájemců pak nabízím publikaci Havel v Americe (o vydání se zasloužily skotská historička působící v USA R. Johnston a naše novinářka se zkušenostmi ze zahraničí L. Kabrhelová). Jak vidí Havla američtí intelektuálové, politici a umělci. Nejvíc mě okouzlil svými postřehy americký historik Timothy Snyder, ale také např. Carl Gershman, prezident americké nevládní organizace podporující demokracii ve světě. Připomíná se, jak V. Havel varoval, že korupce, klientelismus a prorůstání ekonomiky, politiky a organizovaného zločinu představují vážnou hrozbu. "Havel to přirovnal k rakovině, která se šíří z Ruska na Západ." Ještě zmíním bývalého čs. velvyslance Williama Luerse, který si Havla pro některé jeho stránky nesmírně vážil, ale varoval by ho před úsilím učinit občany "dobrými", protože "lidé takoví nejsou", "lidé mají sklon k nepoctivosti a chamtivosti, a proto musíte pomocí zákonů zabudovat do společnosti způsob jak ochránit jednotlivce před jinými jednotlivci", zkorumpovaní jednotlivci nakonec zkorumpují i vás...

Proto se dnes, 30 let po nabytí svobody, ale bez dostatečné odpovědnosti, děsím politiků, kteří říkají, že státu, regulací a kontroly by mělo být méně. Na ty si dávám pozor, naší zemi naopak chybějí další zákony a lepší zákony, s více propracovanými povinnostmi a mechanismy pro jejich vymáhání.

Zhruba před 20 lety jsem s jedním naším lékařem překládala a publikovala zahraniční zákony pro lékaře. On se někdy divil: Paní redaktorko, ty zahraniční zákony jsou k lékařům tak přísné, pomalu jako by šlo o zločince. A já mu odpovídala: naopak, ta přísnost jednak pomáhá k jejich vyšší zodpovědnosti (odbornosti a etice), jednak takovéto zákony chrání i samotné lékaře před jejich nezodpovědnými kolegy. Šlo např. o rakouský zákon o lékařích, kdy stížnosti pacientů na ně nebo spor mezi samotnými lékaři řeší v mimosoudním řízení soudci z povolání, nikoli sami lékaři.

Autor: Vladimíra Bošková | pátek 15.11.2019 11:50 | karma článku: 8.32 | přečteno: 169x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Ještě k jadérku pana premiéra: dívají se na nás skrz prsty

Korektní informace lze nalézt např. u Mezinárodní agentury pro energetiku (IEA), jejím členem jsme i my, ale našli v naší energetické politice nedůslednosti.

14.12.2019 v 16:38 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 609 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kdyby pan premiér odstoupil, koho bychom tam tedy chtěli?

Redaktoři Seznamu oslovili demonstranty, kteří se spolkem Milión chvilek volají po odstoupení A. Babiše z funkce, aby zjistili, koho by tedy ve vládě preferovali.

14.12.2019 v 12:57 | Karma článku: 12.92 | Přečteno: 914 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Takzvané jádro není ani levné, ani úplně čisté

Je mi poněkud podezřelé, že se pan premiér rozhodl tak vehementně obhajovat jadernou energetiku u nás i proti názoru EU či nejbližšího souseda - Rakouska. Chybí objektivní diskuse.

12.12.2019 v 9:14 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 754 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Bezpečnost (nejen) v nemocnicích: celosvětově žhavé téma

V médiích se mihla stručná informace, že FN v Ostravě získala nedávno přes milión Kč právě na zajištění bezpečnosti, proškolila prý 120 osob.

11.12.2019 v 12:48 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 1152 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavla Drahoňovská

Nesnáším Vánoce

Už ani nepamatuji, kdy jsem se na Vánoce těšila. Snad někdy jako malé dítě. Později jsem už mívala Vánoce spojené převážně s negativními pocity.

15.12.2019 v 22:49 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 230 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze seriálu ČT "Přísahám a slibuji"

Seriály “Nemocnice na kraji města” či “Sanitka” zná každý. Ale viděli jste někdy seriál “Přísahám a slibuji”? Je z lékařského prostředí, ale z vylidněného pohraničí na severu Čech roku 1945. Jeho hrdinou je MUDr. Vojtěch Albert.

15.12.2019 v 21:00 | Karma článku: 11.69 | Přečteno: 265 | Diskuse

Jakub Špičák

Nejsem Leonardo

Seděl jsem v kuchyni a bylo mi dost úzko. Právě odešel elektrikář, potřeboval jsem domluvit protažení zásuvky. Místo toho jsem teď přemýšlel, jestli se vůbec dostanu ven, aniž bych bídně zhynul po zásahu elektrickým proudem.

15.12.2019 v 20:49 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 126 | Diskuse

Antonín Novák

Rozloučení

Díky vašim hezkým reakcím, čtenosti a podpoře mne začalo bavit tady psát články, dlouho to ale bohužel nevydrželo a jak se říká: v nejlepším se má přestat.

15.12.2019 v 20:12 | Karma článku: 22.25 | Přečteno: 534 | Diskuse

Josef Nožička

A to ještě Greta necestovala po české železnici…

Cestovat přeplněným vlakem přece jen není vždy tak pohodlné jako letět letadlem nebo plout po moři na jachtě. O tom se nyní přesvědčila i švédská aktivistka Greta Thurnberg.

15.12.2019 v 18:10 | Karma článku: 34.41 | Přečteno: 1181 | Diskuse
Počet článků 508 Celková karma 14.61 Průměrná čtenost 1098

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, nyní působí jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz