Pondělí 16. prosince 2019, svátek má Albína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 16. prosince 2019 Albína

Kontrola eutanazie není levná záležitost

13. 11. 2019 12:38:19
Z výroční zprávy nizozemských regionálních výborů, které mají dohled nad eutanazií a asistovanou sebevraždou, vyplývá, že v šesti případech nebyly zcela dodrženy podmínky zákona.

Pro následnou kontrolu provedené eutanazie nebo pomoci při sebevraždě má Nizozemí pět regionálních výborů. Výroční zprávy z této kontrolní i hodnotící činnosti se poskytují nejen parlamentu, ale i široké veřejnosti. Pročetla jsem si tu za loňský rok, má 67 stránek a jde nejen o statistiku, ale i hodnocení - co probíhalo podle všech předpisů, v čem naopak lékaři chybují. Výbory mohou od lékařů vyžadovat zlepšení praxe, ve spolupráci se státem a odbornými profesními organizacemi se vydávají nové předpisy či pokyny.

Podmínky provádění (aktivní) eutanazie se tedy průběžně doplňují, nicméně výbory konstatují, že stále zůstávají některé otázky otevřené, nedořešené a v praxi se vyskytuje jakási "šedá zóna". Loni se provedlo přes šest tisíc případů eutanazie a asistované sebevraždy (z 96 % jde o eutanazii, v 0,3 % případů jde o kombinaci asistované sebevraždy a eutanazie - když se sebevražda nepovede a pacient souhlasil, aby pak následovala eutanazie). Výbory konstatují, že se "neví", proč roční počet žádostí pacientů o rychlejší smrt stále stoupá. Zčásti se to vysvětluje vyšší inklinací některých občanů ke "snazší" smrti (bez období omezeného života provázeného tělesnými či i duševními problémy), zčásti zřejmě chybí cílený monitoring, jak moc jsou pacienti spokojeni se zdravotní a sociální péčí či vůbec se službami v době, kdy jsou vážněji nemocní. Určitou roli v tom pak hraje fakt, že po přijetí zákona o ukončení života na žádost na počátku 21. století se stále "přidávají" další osoby, které mohou uplatnit žádost o uspíšení smrti. Například se zpracoval protokol pro posuzování případů dětí pod 12 let a také směrnice pro uznávání žádostí jedinců s duševními problémy.

Doplňují se i podmínky pro činnost regionálních výborů pro kontrolu. Každý tento výbor má k dispozici tři právníky (jeden z nich je vždy předsedou), dále tři lékaře a tři etiky. Celkem 45 členů výborů spotřebovalo za rok cca 800 000 eur (např. cestovné), jinak celkové výdaje na jejich činnost činily čtyři milióny eur. Do toho spadá značné administrativní zázemí, zejména každý výbor musí mít další právníky, kteří dohlížejí na celou agendu: zda vše probíhá podle zákona, rovněž selektují formuláře vyplněné lékaři - z právního hlediska rozlišují, nakolik byl přesně splněn zákon (a další předpisy). Hlavní odpovědnost tu nese právník - tajemník výboru, státní zaměstnanec, který mj. podléhá předpisům k nestranné odborné státní službě (nepodléhá ale politikům - ministrům zdravotnictví a spravedlnosti, kteří jmenují členy výboru).

Výbory nedostávají pouze formuláře od lékařů, kteří vykonali eutanazii či napomohli k sebevraždě. Nizozemí - na rozdíl od Belgie - prohloubilo kontrolní mechanismy, aby byly důkladnější. Takže lékař, který vykoná eutanazii, musí zaslat zprávu obecnímu patologovi (nezávislému na lékařích, kteří nemocného léčili aj.) a další informace kontrolnímu regionálnímu výboru. Patolog také musí informovat regionální výbor (je tedy zúžený prostor pro to, že by lékař případ nenahlásil). Patolog také po ohledání zemřelého by musel informovat prokurátora (státního zástupce), kdyby měl podezření, že nebylo vše lege artis. Další informace dostane regionální výbor od lékařů, kteří byli u případů požádáni o povinnou nezávislou konzultaci (nejde jen o nezávislé vyšetření pacienta žádajícího o eutanazii, ale i detailní probrání s ním všeho - zda je jeho žádost dobrovolná, zvážená, zda zná možné jiné alternativy řešení jeho potíží aj.). Při duševních potížích musí lékař, který se o pacienta stará, požádat o nezávislou konzultaci psychiatra. U složitějších případů si lékaři raději - a je to od nich vyžadováno - zajistí nezávislé přezkoumání případu více různých specialistů, vč. více návštěv psychiatrů apod.

Výbory pro kontrolu si v nejasných či sporných případech vyžádají doplňující informace, části relevantních záznamů ve zdravotní dokumentaci, mohou si vyžádat stanoviska nezávislých expertů. U menších prohřešků následuje správní řízení, i sám výbor může lékaři nařídit, aby se příště choval jinak, aby např. zlepšil administrativní podchycení případu. U vážnějších případů se zvažuje jejich předání státnímu zástupci. Správní řízení může zajistit např. doškolení lékařů, omezení jejich činnosti, finanční postih, takže ke státním zástupcům směřují případy spíše jen výjimečně. Nicméně na podnět rodin pacientů začíná státní zástupce šetřit i bez podnětu od regionálních výborů.

Ve výroční zprávě se mihla zmínka, že všichni zúčastnění, i když narazí na případy, kdy nebyla dodržena jedna či i více stěžejních podmínek zákona, si hodně rozmýšlejí, zda předají případ státnímu zástupci - s obavou, zda by po tvrdém postihu byli lékaři vůbec ochotni eutanazii vykonávat v budoucnu (a v části populace je po ní poptávka). Jenže zároveň se hovoří o "šedé zóně" v praxi.

Většinu případů eutanazie vykonali praktičtí lékaři v domácím prostředí pacienta, někdy ve zdravotnických či sociálních zařízeních (západní praktici jsou na vyšší úrovni, než jsme zvyklí, také další související zdravotní služby fungují v zahraničí často tak, že jsou poskytnuty "až do domu"). Jen minimum případů se odehrálo v nemocnici. (Vložím osobní poznatek: moje přítelkyně jezdí občas do USA pomáhat tamním příbuzným pečovat o 90letou tetičku, jejíž praktická lékařka stále zvládne vše sama: i specializovanější vyšetření, odběr krve aj. lze zajistit doma, dovážku léků až domů, praktická lékařka se ev. poradí se specialisty, nebo je pozve do domácího prostředí, pacient tak není obtěžován jízdami do neznámého prostředí, čekáním či hospitalizací.)

Někdy ale nizozemský praktický lékař řekne pacientovi na eutanazii ne. Buď že ji on sám z důvodu osobního přesvědčení nevykonává, anebo není sám přesvědčen o tom, že by to bylo v daném případu vhodné. Tehdy se např. jeden konkrétní pacient, uvedený anonymizovaně ve zprávě, asi 50letý, z čehož 30 let trpěl psychickými problémy (vč. inklinace k sebevraždě), navíc i agresivní a ohrožující někdy okolí, navíc mu zemřeli oba rodiče a byl soudem umístěn do ústavu (deprese mohly souviset i se ztrátou rodičů), rozhodl využít služby "kliniky pro závěr života" (tam by to mělo být "zaručeno"). Byl však odmítnut i klinikou s tím, že např. ztráta rodičů nastala zcela nedávno. Navíc stát učinil opatření, aby všechna zařízení, všichni lékaři museli v každém případu využívat nezávislejší specialisty pro přezkum diagnózy, prognózy, dobrovolnosti, uváženosti žádosti o eutanazii, zvážení alternativ, trvalosti utrpení apod. Lékař tedy nesmí povolat jako konzultovaného kolegu kohokoliv, musí si vybrat ze seznamu schváleného státem - specialisty, kteří mají zvláštní proškolení, aby více dbali na prověření situace pacienta (systém SCAN), záleží ovšem také u nich individuálně, nakolik obstojí odborně i lidsky, zda si u složitějšího případu skutečně vymohou další vyšetření jiným specialistou, zda např. psychiatr navštíví pacienta vícekrát, nikoli jen jednou.

Tyto případy jsou někdy hodně složité. Výbory pro kontrolu "jdou" zejména po takových, kdy mezi žádostí pacienta o eutanazii a jeho smrtí uplynula příliš krátká doba.

Ve zprávě z činnosti výborů jsou zveřejněny případy, kdy lékaři splnili vše, jak měli, kdy se mj. ztotožnili s pacientem, že pro něj není paliativní péče akceptovatelnou alternativou (i při ní by pronásledovaly nemocného různé obtíže, nechtěl přežívat s umělou výživou apod.). Největší počet případů eutanazie se týká rakoviny, pak neurologických onemocnění, plicních a srdečních, dále jde o kombinované různé tělesné a někdy i duševní obtíže. Přes šest tisíc případů eutanazie za rok představuje čtyři procenta ze všech úmrtí. Psychiatrické případy činily jedno procento.

Za roky 2017 a 2018 výbory šetřily přes 12 000 případů. V 18 případech shledaly, že jedno nebo více kritérií zákona nebylo dodrženo, ale v 15 případech rozhodly, že je nepředají prokurátorovi.

Zpráva zachycuje mj. i případ, kdy se lékaři "snadná a důstojná smrt" vymkla z rukou. Podcenil důkladnější přípravu na vykonání eutanazie a možná i celkové zdravotní dispozice pacienta. Pacient i jeho rodina byli v domácím prostředí připraveni. Lékaři byla k ruce i mobilní služba pro zavádění intravenózních kanyl. Jenže po aplikaci první dávky thiopentalu, který by měl navodit kóma, pacient do bezvědomí neupadl. Kontrolní výbor dostal více a rozporuplných informací, jak vše skutečně probíhalo. Lékař údajně rodině řekl, že navození kómatu bude trvat déle, pak se měla měnit kanyla, lékař údajně čekal, pak se rozhodl, že dojede do kilometr vzdálené lékárny pro další přípravky... Rodina z dění byla konsternována. Výbor konstatoval, že lékař vždy musí mít vše předem dostatečně připraveno, zorganizováno (ne aby dodatečně šel pro další eutanatika) a v žádném případě nesmí opustit svého pacienta (lékař od něho odešel asi na deset minut).

Takže "snadná a důstojná smrt" představuje určité množství thiopentalu pro navození kómatu a pak se aplikují přípravky pro zástavu dechu (muscle relaxant). Ne vždy to proběhne rychle. Nejen z důvodu zmatkování lékaře, ale někdy také pro specifické dispozice pacienta (určité látky na něj nepůsobí tak, jak by měly, zvrací, dusí se apod.).

Autor: Vladimíra Bošková | středa 13.11.2019 12:38 | karma článku: 5.56 | přečteno: 151x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Ještě k jadérku pana premiéra: dívají se na nás skrz prsty

Korektní informace lze nalézt např. u Mezinárodní agentury pro energetiku (IEA), jejím členem jsme i my, ale našli v naší energetické politice nedůslednosti.

14.12.2019 v 16:38 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 609 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kdyby pan premiér odstoupil, koho bychom tam tedy chtěli?

Redaktoři Seznamu oslovili demonstranty, kteří se spolkem Milión chvilek volají po odstoupení A. Babiše z funkce, aby zjistili, koho by tedy ve vládě preferovali.

14.12.2019 v 12:57 | Karma článku: 12.92 | Přečteno: 914 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Takzvané jádro není ani levné, ani úplně čisté

Je mi poněkud podezřelé, že se pan premiér rozhodl tak vehementně obhajovat jadernou energetiku u nás i proti názoru EU či nejbližšího souseda - Rakouska. Chybí objektivní diskuse.

12.12.2019 v 9:14 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 754 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Bezpečnost (nejen) v nemocnicích: celosvětově žhavé téma

V médiích se mihla stručná informace, že FN v Ostravě získala nedávno přes milión Kč právě na zajištění bezpečnosti, proškolila prý 120 osob.

11.12.2019 v 12:48 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 1152 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavla Drahoňovská

Nesnáším Vánoce

Už ani nepamatuji, kdy jsem se na Vánoce těšila. Snad někdy jako malé dítě. Později jsem už mívala Vánoce spojené převážně s negativními pocity.

15.12.2019 v 22:49 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 272 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze seriálu ČT "Přísahám a slibuji"

Seriály “Nemocnice na kraji města” či “Sanitka” zná každý. Ale viděli jste někdy seriál “Přísahám a slibuji”? Je z lékařského prostředí, ale z vylidněného pohraničí na severu Čech roku 1945. Jeho hrdinou je MUDr. Vojtěch Albert.

15.12.2019 v 21:00 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 288 | Diskuse

Jakub Špičák

Nejsem Leonardo

Seděl jsem v kuchyni a bylo mi dost úzko. Právě odešel elektrikář, potřeboval jsem domluvit protažení zásuvky. Místo toho jsem teď přemýšlel, jestli se vůbec dostanu ven, aniž bych bídně zhynul po zásahu elektrickým proudem.

15.12.2019 v 20:49 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 133 | Diskuse

Antonín Novák

Rozloučení

Díky vašim hezkým reakcím, čtenosti a podpoře mne začalo bavit tady psát články, dlouho to ale bohužel nevydrželo a jak se říká: v nejlepším se má přestat.

15.12.2019 v 20:12 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 546 | Diskuse

Josef Nožička

A to ještě Greta necestovala po české železnici…

Cestovat přeplněným vlakem přece jen není vždy tak pohodlné jako letět letadlem nebo plout po moři na jachtě. O tom se nyní přesvědčila i švédská aktivistka Greta Thurnberg.

15.12.2019 v 18:10 | Karma článku: 34.67 | Přečteno: 1210 | Diskuse
Počet článků 508 Celková karma 14.61 Průměrná čtenost 1098

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, nyní působí jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz