Data o farmakoterapii: jsem odpírač

8. 11. 2019 17:28:30
Jako v minulosti (a někde i dnes) existovali odpírači povinné vojenské služby, dnes zase já odpírám přístup k údajům o mé léčbě, protože příslušná litera zákona mě uráží.

Ještě stále se považuji za vlastence, i když přitom někdy skřípu zuby, ale nemám ráda nedokonalé (někdy možná záměrně) zákony, které nejsou na takové úrovni jako např. v Rakousku nebo Německu (a tam bych ráda patřila, naproti tomu začínám mít stále větší výhrady k Polsku a Maďarsku, ostatně být p. prezidentem a p. premiérem, založila bych V 3, pí Čaputová totiž podle mého gusta směřuje víc k Západu, nemá zapotřebí se tak přísně vymezovat vůči EU).

Za velmi nedokonalé považuji naše zákony ke zdravotním službám a specifickým zdravotním službám, v mnoha ohledech nesplňují ani úmluvu o lidských právech (a mj. ani mezinárodní pro nás závazné předpisy k ochraně osobních dat). Teď se k té nedokonalosti přidává novela zákona o léčivech, lze si ji přečíst ve sbírce zákonů online (nové předpisy, novely). Účinnost tento zákon nabyde 1. prosince, do šesti měsíců se pak pacienti mohou vyjádřit, zda nesouhlasí s tím, aby lékaři a farmaceuti nahlíželi do dat o jimi užívaných lécích, příp. mohou udělit svůj souhlas jen konkrétním lékařům a lékárníkům. Vadí mi na tom např. fakt, že žádná instituce o tomto zákonu naši veřejnost dostatečně neinformuje; v SRN, Rakousku, Švýcarsku aj. by v tuto chvíli mnoho institucí občany masírovalo všemi relevantními informacemi, aby dostatečně znali svá práva.

Uplyne tedy šest měsíců a většina našich občanů nebude nic tušit: např. že všichni lékaři a lékárníci, u nichž se třeba jen náhodou výjimečně ocitli, budou moci určité období po napsání receptu koukat do jejich dat shromažďovaných u Státního úřadu pro kontrolu léčiv (nejde jen o lék, ale vztahuje se k němu také naše diagnóza, z níž lze dedukovat postup léčby apod.). Mnozí lékaři a farmaceuti (specifickou otázkou zůstává osoba tzv. klinického farmaceuta) tak budou moci u většiny nic netušících pacientů prohlížet data o nich (lékárník rok po vydání léku, lékař pět let - i když už k němu nechodíme, nepovažujeme ho za "svého").

Až dosud platilo (který zákon to upravoval? jde o jakousi mimozákonnou výjimku?), že nahlížet do elektronických záznamů o farmakoterapii mohou lékaři jen s výslovným souhlasem pacienta, v příštím roce se to zásadně změní: nahlížet lze, pokud si to pacient u SÚKL výslovně nezakázal (ale pro jistotu to občanům neřekneme).

V západních zemích se veškeré nahlížení do osobních dat pacientů odvíjí primárně od aktuálně vyjádřeného souhlasu občana v ordinaci, v nemocnici apod. (tam také pacient udělí souhlas s posláním dat k jinému lékaři, příp. s odesláním zakódovaných či anonymizovaných dat do registru, např. onkologického, či do statistiky). Pacient může poskytnout souhlas nebo ho odepřít ve vztahu k nahlížení do jeho elektronicky vedené zdravotní dokumentaci, ale západní zákony tyto záležitosti naprosto jasně definují s důslednějším vyloučením nežádoucího nahlížení, a hlavně občané jsou vždy při poskytování zdravotní péče o těchto věcech znovu informováni (že si mohou vymínit určité údaje nezaslat apod.).

Postupy a podmínky nahlížení do dat o lécích pacientů (a jejich diagnóze) má teprve upravit podzákonný právní předpis: no takové normy naši občané už vůbec neznají, těžko se také dají sehnat. Vycházím-li tedy z kusých paragrafů novely zákona o léčivech, mám se jako odpírač souhlasu v prvních měsících příštího roku obrátit na SÚKL, ale vůbec nevím, jak má vypadat např. moje elektronické vyjádření (mám mít zaručený elektronický podpis?) nebo listinné vyjádření (mám uvést číslo pojištěnce nebo rodné číslo? když dopis půjde do podatelny, kolika odděleními pak projde, než se dostane ke Správě souhlasů / nesouhlasů?).

Zákon se bude týkat také cizinců, z nichž někteří si jsou více vědomi svých práv; budou více schopni uplatnit žalobu na český stát s tím, že u lékaře vůbec nebyli informováni o tom, že do jejich lékového záznamu může rok (ač oni naše území dávno opustili) dál nahlížet lékárník a lékař, příp. další lékaři až pět let; cizinci jsou také zvyklí, že jsou lékařem informováni o postoupení dat dalším institucím (pojišťovně, ministerstvu aj., i kdyby v některých případech šlo jen o anonymizovaná data. A když už jsem u toho, fascinuje mě, že v ČR existuje několik registrů o léčbě našich pacientů, do nichž bez vědomí občana směřují nezakódovaná a neanonymizovaná data, a kupodivu zákon o léčivech uznal, že kvůli statistice stačí údaje anonymizované (malý pokrok).

Zákon se jen kuse zmiňuje o tom, že pověřený úředník policie může nahlížet do dat o užívání některých léčivých přípravků "s omezením" (patrně jde o omamné či psychotropní látky a konopí). Nejsem si touto úpravou jistá, myslím si, že by to mělo být možné jen v silně odůvodněných případech a asi se souhlasem soudce. Až na to bude čas, podívám se do zahraničních norem. Nezdá se mi, že by policie měla mít tak automatický a absolutní přístup k datům o občanech, kteří něco berou např. na bolesti či na duševní obtíže, v zahraničí jsem se setkala s takovou možností spíše jen při závažném podezření na riziko trestného činu a zpravidla se opět počítá s předběžným souhlasem soudce.

O vedení lékových záznamů při SÚKL s nahlížením lékařů a farmaceutů (vč. zvláštní osoby klinického farmaceuta - ten prostě s pacientem "pohovoří", nechá si od něj předložit občanku nebo pas, pak může nahlížet rok, aniž by ho pacient považoval za "svého" lékárníka) jsem psala už dříve, takže zakončím jen stručně: Z léčebných důvodů budou mít někteří pacienti k dispozici 30 g konopí na měsíc, 90 % ceny uhradí pojišťovna (cena má být zalimitována, ale jak moc, netuším). Revizní lékař pojišťovny (bude to odborník na dané zdravotní problémy?) rozhodne, zda lze měsíční limit o něco překročit.

Autor: Vladimíra Bošková | pátek 8.11.2019 17:28 | karma článku: 13.46 | přečteno: 506x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Kontrola eutanazie není levná záležitost

Z výroční zprávy nizozemských regionálních výborů, které mají dohled nad eutanazií a asistovanou sebevraždou, vyplývá, že v šesti případech nebyly zcela dodrženy podmínky zákona.

13.11.2019 v 12:38 | Karma článku: 3.75 | Přečteno: 105 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Náklady prázdných nemocnic: 70 procent na platy

Sametová revoluce jako by přinesla "sociální jistoty" zdravotníkům, aneb kdo z nás ostatních si může vybírat, kde bude pracovat?

9.11.2019 v 13:55 | Karma článku: 36.57 | Přečteno: 6193 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Ženšen sibiřský ošetřený zářením

Předseda poslanecké sněmovny R. Vondráček (ANO) s podnikatelskou delegací zastoupil ČR na importním veletrhu v Šanghaji; z Číny k nám jde ale zboží v desetkrát vyšší hodnotě než opačně.

7.11.2019 v 18:47 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 384 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Klabal

Příběh z gulagu aneb Jak vytěsnit zlo ze svého svědomí

Víceméně náhodou jsem narazil na besedu s bezmála devadesátiletou dámou, která sálu plnému mladých lidí poutavě přednášela o devatenácti letech strávených v sovětských nápravně pracovních táborech.

13.11.2019 v 18:00 | Karma článku: 7.18 | Přečteno: 119 | Diskuse

Karel Trčálek

I mezi agenty StB se našli slušní lidé

Slušní lidé se najdou všude. Nebo snad chcete říct, že třeba takový Jarek Nohavica či Andrej Babiš nejsou slušní lidé?

13.11.2019 v 17:28 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 214 | Diskuse

Tomáš Gayer

Bitva za demokraciii podobojí - drobná poznámka (k 17.listopadu 1989) č. 2

Klíčová slova z blogu Boj za demokracii: demogracie, zápas, boj, zvenčí, spravedlnost, uvnitř, diverze, činnost, únor 1948.

13.11.2019 v 14:05 | Karma článku: 17.22 | Přečteno: 357 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Falešná guvernantka“ od Barbary Cartland

Podzimní sychravé dny vyzývají k posezení v křesle u nádherně hořícího krbu a praskajícího dříví. Co k tomu přidat? Teplý pléd, svíčky, chutné víno a k tomu romantický historický román „Falešná guvernantka“ od Barbary Cartland.

13.11.2019 v 13:48 | Karma článku: 4.55 | Přečteno: 114 | Diskuse

Jiří Strádal

Snižování role disidentů je alibismus.

Objevují se články a pod nimi diskuse o roli disidentů při pádu komunismu. Moc se mi líbil dnešní článek pana Vodvářky. Ale jsou i články a diskusní příspěvky opačných názorů. Nedá mi to vyjádřit k tomu svůj názor.

13.11.2019 v 13:18 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 322 | Diskuse
Počet článků 488 Celková karma 13.62 Průměrná čtenost 1112

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, nyní působí jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz