Nemocnice utajené víc než Biska?

24. 08. 2019 19:40:12
Přehledy dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky o českém zdravotnictví se během let různě mění, ztěžuje to možnost srovnání. Jedno je ale jisté: některých lůžek máme moc.

Ač od roku 1994 do současnosti sem tam některá (i v nemocnicích akutní péče) lůžka ubyla, stále jich máme moc. Dohledala jsem u ÚZIS Lůžkový fond 2015 (čerstvější data nějak nenaskočila): i když ÚZIS tvrdí, že oproti roku 1994 byl zaznamenán "významný pokles" lůžek akutní péče - tzn. oproti zmíněným 90. létům v r. 2015 tento lůžkový fond činil "jen" 67 % původní kapacity, zjistíme, že mezi roky 2010 a 2015 už šlo jen o nepatrný úbytek počtu lůžek tohoto typu a navíc lůžka následné a dlouhodobé péče stagnují... Je to přesně opačně, než co potřebuje naše populace - nedochází k potřebné transformaci využívání finančních prostředků v českém zdravotnictví (oproti západním zemím).

Zatímco dříve ÚZIS ve svých publikacích uváděl, že v průměru během roku zůstávají nemocniční lůžka zcela prázdná (bez jediného pacienta) dva měsíce, později už to byly téměř tři měsíce, v posledních letech o nevyužití lůžek píše trochu jinak, zamlženěji, zřejmě aby to tolik nebilo do očí. Ale z publikace za r. 2015 nakonec stejně vyplyne, že v ČR dochází ke stálému dalšímu poklesu využití nemocničních lůžek - celkově tu jde o jejich využití během roku jen na 66 procent!

Naproti tomu stále roste personální zajištění u lůžek akutní péče, a to u lékařů, jejich počet se např. mezi lety 2005 - 2015 trvale zvyšoval. Například ve fakultních nemocnicích se uvádí, že na jednoho lékaře bylo v r. 2015 necelých pět lůžek, v ostatních nemocnicích pět lůžek. K tomu ovšem musíme vzít v úvahu, že těch pět lůžek je vytíženo v průměru na 66 % (v průměru během roku jsou ze 34 % prázdná).

Dostatečné nevyužití lůžek akutní péče se např. u FN oproti roku 2014 v roce následném prohloubilo ze 69 % na 68 % využití, v ostatních nemocnicích z 69 % využití na 67 % využití (stálý pokles obsazenosti lůžek pacienty).

Stejný trend - nedostatečné využití kapacity lůžek - se projevuje mj. u psychiatrických léčeben. Meziroční pokles využití lůžek se týkal i intenzivní péče, ve FN poklesla jejich obsazenost na 74 procent, v ostatních nemocnicích na 72 %. Ve fakultních nemocnicích se ovšem snížilo i využití lůžek pro následnou či dlouhodobou péči.

Publikace ÚZIS lze obtížně srovnávat i z toho důvodu, že se neustále dějí jakési přesuny lůžek či názvů nových a původních pracovišť (někdy dojde k zániku pracoviště, jindy se přesune k nemocnici - např. LDN, nebo naopak "odsune"), na jádru věci to ale nic nemění - máme celkově v nemocnicích lůžek stále moc, stojí to velké peníze, není to k užitku obyvatelstvu (lůžka aj. se přepočítávají na deset tisíc obyvatel např. pro možnost srovnání krajů).

Není jednoduché dobrat se zajištění jednotlivých druhů péče (oborů), protože k téže péči se někdy pojí více položek, jen zhruba si řadový občan může udělat představu. Např. o odděleních gynekologie a porodnictví se v minulosti v publikacích ÚZIS uvádělo, že jsou málo využitá, nyní jsem našla 4,4 lůžka tohoto oboru na 10 000 obyvatel bez komentáře. Geriatrie má "jen" 2,5 lůžka (při stárnoucí populaci) na 10 000 obyvatel, ovšem k tomu je třeba přičíst nejen další položku - medicínu dlouhodobé péče s 3,9 lůžky, ale také zčásti vnitřní lékařství či chirurgii aj. Za paliativní péči je v r. 2015 uvedena nula...

Nicméně i ÚZIS, který vůbec nechce zlobit lékaře (a ti nemocniční bývají hodně hlasití), uvádí: V r. 2014 bylo využití standardní akutní lůžkové péče pod 70 % v sedmi krajích, v r. 2015 se využití těchto lůžek pod 70 % (což je v západních zemích chápáno jako nepřijatelné) projevilo již v 11 krajích...

Ač od 90. let nějaká lůžka přece jen ubyla, stále je zřejmé, že nedochází k potřebné reformě nemocniční péče, která je pro společnost velmi finančně náročná.

O hospodaření českých nemocnic (jejich ekonomické výsledky) jsem pročetla publikaci ÚZIS za r. 2017: Údaje dodalo 135 nemocnic (jen 97,4 % - nikdo to od těch zbylých nevymáhá?). Z celkových dat vyplývá, že si české nemocnice celkově vůbec nežijí špatně - na to, že zhruba třetinu svých lůžek, personálu aj. nevyužívají ve prospěch pacientů, se jim stále zvyšují výnosy (příjmy), a to zvyšování výdajů společnosti na nemocnice míří zpravidla na platy personálu.

Na konci r. 2017 mělo 135 nemocnic celkové náklady 160,2 mld Kč a celkové výnosy 160,5 mld Kč. Z roku na rok se výnosy zvýšily o 9,2 % a osobní náklady (platy apod.) vzrostly o 9 %...

Osobní náklady tak v nemocnicích celkově činily téměř 50 procent z celkových jejich nákladů. V podnikatelských subjektech to bylo o něco více než v příspěvkových a nevýdělečných nemocnicích. Na léky šlo 15 % z celkových prostředků nemocnic, na zdravotnický materiál 11 %, odpisy 5 %, energie 2 %, náklady "na služby" cca 6 %... Až bude mít čas některý z mých chytrých poradců na rozklíčování takovýchto položek, dozvím se patrně více. Jako řadový občan se jen ptám - kolik peněz vlastně dala zdravotnická zařízení na skutečnou nutnou péči o pacienty? Odpovídám: mnohem méně, než co představují platy zdravotnického a dalšího personálu, než co stojí marné investice do rekonstrukcí aj. v poloprázdných zařízeních. Je tu i zajímavá položka "náklady na prodané zboží": zatímco zisk z prodaného zboží (copak všechno v tom asi je) činí 6 procent, tak náklady na "prodej" (či i nákup aj.?) činí také 6 % - nula od nuly pošla? Dovedu si např. představit pokus nemocnice nakoupit dražší typ endoprotéz (atd.), které se ale nevyužijí... může někdy jít o chybný "podnikatelský" záměr, který bez řečí zatáhnou pojištěnci a daňoví poplatníci.

Zatímco platy v nemocnicích rostou, u "služeb" (měly by souviset s pacienty) byl meziroční pokles.

Být ministrem zdravotnictví, podrobila bych hospodaření nemocnic mj. prověrce zkušenými auditory, ale důležitější by měl být preventivní dohled zřizovatelů (ministerstev, krajů, měst, obcí). Nakolik má smysl dostat příspěvek na investiční akci, provozní dotaci, vyšší úhradu od pojišťoven tam, kde chybějí pacienti? A zda vykázané údaje odpovídají realitě - aspoň namátková kontrola. Jak se nakládá s celkovým majetkem nemocnic? Jak se řeší nákupy dražších záležitostí? Jak by bylo možné využít personál určitého oddělení i na jiných odděleních atd. Možnost slučování oddělení, možnost fúze nemocnic...

A co vztahy mezi nemocnicemi a dodavateli zboží, služeb? Celkově šlo v daném období v podstatě o vyrovnané hospodaření (výnosy u většiny zařízení mírně převyšovaly náklady), tak jak je možné, že se ne vždy včas platily závazky nemocnic dodavatelům. Např. se za r. 2017 vyskytl nesplacený úvěr v celkové výši tří miliard Kč - ale tomu by se přece mělo včas předcházet, vůbec by taková částka neměla narůst. V zahraničí musí ekonomický ředitel nemocnice při prvním signálu o možném nepříznivém vývoji hospodaření uvědomit zřizovatele a ten to má ihned řešit.

Nákladová rentabilita českých nemocnic není dobrá; u krajských, městských a obecních zařízení je záporná. Záporný hospodářský výsledek nad 25 miliónů Kč byl u 25 % nemocnic (to postihne citelněji menší zařízení, u nichž ale lze někdy zvažovat uzavření provozu - některé specializovanější druhy péče se v zahraničí odehrávají v regionálních, nikoli místních nemocnicích). Záporný schodek do 5 miliónů Kč byl u 22,9 % nemocnic. Asi 35 nemocnic mělo problém.

Obchodní závazky by se měly vyrovnávat do 60 dnů, jsou ovšem možné výjimky, takže část nemocnic dlužila dodavatelům nad 60 dnů. Spravedlivě dodám, že i někteří dodavatelé něco dlužili nemocnicím. Závazky nemocnic z obchodního styku nad 60 dnů činily 17,7 mld Kč (30 %).

Podívala bych se mj. na užitečnost chování tzv. podnikatelských subjektů: zda jen v systému nevyzobávají (některé z nich) rozinky. Zatímco v nemocnicích tzv. veřejných se osobní náklady držely celkově do 50 %, v podnikatelských tuto hranici překročily na 51,8 %. Podnikatelské nemocnice dávají výrazně méně peněz na léky (8 % z celkových nákladů) - ověřila bych, zda umějí lépe hospodařit v této oblasti či zda je to tím, že si vyzobávají méně komplikované pacienty, anebo zda veřejné nemocnice (fakultní aj.) opravdu mají více komplikovaných zdravotních stavů či hůře nakládají s léky (19 % z celkových nákladů).

Podívala bych se na "souhru" mezi pražskými a středočeskými nemocnicemi, společně totiž mají rozsáhlý lůžkový fond a další náklady (personál, léčiva, materiál, přístroje...). Jeden pacient mi nedávno řekl, že si ho pražská fakultní nemocnice a malá středočeská nemocnice mezi sebou "obratně točí"; napadlo mě, zda pojišťovny ověřují, co se kde u pacienta proč dělá, proč pražského pacienta pražská nemocnice pošle do Středočeského kraje, pak si ho zase vyžádá... , zda se pojišťovně nevykazují tytéž či obdobné úkony u pacienta duplicitně. Ale i kdyby v tom nebyl tento úmysl (aby si dvě nemocnice mohly něco vykázat na jednom pacientovi), jde o to, že pražský pacient chce dostávat péči v hlavním městě, nelíbí se mu, když ho pošlou do zbytečně vzdálených míst s úkony, jež se provádějí i v Praze. Pojišťovny by měly sledovat momentální finanční výhodnost výkonů velmi ostře a zda se některá zařízení nezbavují pacientů nevhodně, aby si ulevila od některých nákladů (a jiné zařízení si zase může něco vykázat, co by bez určitého pacienta nemohlo).

Zkrátka, nemám dobrý pocit ani z publikací o zdravotnictví, ani ze svědectví od různých pacientů. A stejně tak z ministerstva v roli "mrtvého brouka". Lékaři se nemusejí bát, nakonec se jim platy zase zvýší. Přála bych jim to, ale trvám na reformě nemocniční péče, aby se za drahé peníze neudržovala málo využitá pracoviště. Pokud se nic v tomto směru nestane, jednou budou nemocnice z 90 % prázdné, budou připomínat málo navštěvovaná muzea.

Autor: Vladimíra Bošková | sobota 24.8.2019 19:40 | karma článku: 13.45 | přečteno: 499x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Prezident republiky - pomohou mimozemšťané?

Pan prezident Zeman si stále častěji začíná sám sobě odporovat; zrazuje ho paměť, nějaké tělesné onemocnění nebo ještě něco jiného?

20.9.2019 v 17:08 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 294 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Nekrolog - vzpomínka na ministry zdravotnictví

Současného resortního ministra Adama Vojtěcha jsem si našla na youtube v dřívější jeho roli docela příjemného zpěváka hezkých písniček. Snad by se k této nekonfliktní činnosti mohl zase vrátit.

20.9.2019 v 11:30 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 344 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Urgentní péče plíživým tempem

Zřejmě aby se nějak zlegalizoval příslib premiéra vložit do přefinancovaného a neefektivního českého zdravotnictví další milióny až miliardy, odehrála se celá série tiskovek resortního ministerstva.

19.9.2019 v 13:13 | Karma článku: 9.21 | Přečteno: 281 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kauza Babiš a právní stát

Během posledních 30 let jsme zanedbali mj. zkvalitnění zákonů pro účinnější eliminaci možného konfliktu zájmů na nejrůznějších úrovních; týká se to členů vlády, úředníků, ředitelů nemocnic aj.

14.9.2019 v 10:54 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 694 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Irena Aghová

Skandální záležitost: dr.Polčák versus prezident.

Nechci rozmnožovat články, které se hemží v tisku na téma Polčákovo vyjádření vůči hlavě státu. Tento článek je spíše o jeho společenských, právních a mravních dopadech na společnost. Nikdo nezná dne ani hodiny.

23.9.2019 v 9:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 33 | Diskuse

Josef Nožička

Radní pro školství za Piráty žádá školy, aby omluvily studenty kvůli účasti na stávce

Je v pořádku, když příslušný radní pro školství žádá ředitele škol, aby omluvili žáky kvůli jejich účasti na stávce za ochranu klimatu?

23.9.2019 v 8:03 | Karma článku: 27.09 | Přečteno: 513 | Diskuse

Michael Laitman

Pět druhů lásky, aneb jak lidé vnímají lásku.

Lidé vnímají postoj ostatních k sobě odlišně. Gary Chapman, autor knihy „Pět druhů lásky“, jíž se prodalo pět milionů výtisků, popsal různé přístupy a vnímání každého typu člověka z hlediska vnímání lásky.

23.9.2019 v 7:55 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 118 | Diskuse

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Nadržuje Jiránek Rozdělovu?

Myslím si, že kdyby kladenský primátor Jiránek bydlel například jako já u kročehlavského Václaváku, tak by byl vyštaficírovaný a bez povalujících se individuí, ale... Protože bydlí v Rozdělově, tak máme Václavák i já smůlu.

23.9.2019 v 7:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 85 | Diskuse

Karel Januška

Důkazy a názory

Vědní obory obvykle zkoumají příčinné souvislosti mezi nějakými jevy. Když Archimedes zkoumal, zda zlatník spotřeboval všechno zlato k výrobě šperku, objevil zákon, kterému se učí děti na všech školách druhého stupně.

23.9.2019 v 5:04 | Karma článku: 7.78 | Přečteno: 147 | Diskuse
Počet článků 455 Celková karma 11.34 Průměrná čtenost 1137

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, nyní působí jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz