Přípustné usmrcení versus zločin

21. 08. 2019 10:35:58
Upozorňuji na knižní novinku Eutanazie - pro a proti, která se ale netýká jen aktivních forem usmrcení či sebeusmrcení pacienta, dotýká se kromě jiného také u nás poněkud tajemného "umožnit smrt".

Nejprve jsem si publikaci Eutanazie - pro a proti (Radek Ptáček, Petr Bartůněk), která letos vyšla v edici celoživotního vzdělávání ČLK, a to v Mladé frontě, a do níž přispělo mnoho renomovaných autorů svým osobním názorem a odbornými zkušenostmi (např. bývalý ministr zdravotnictví prof. Martin Bojar, čtenáři velmi oblíbení dr. František Koukolík či dr. Radkin Honzák, ale také právníci a zástupci církví), vypůjčila v knihovně. Kniha ovšem obsahuje natolik cenné informace, že jsem si ji okamžitě šla koupit.

Základní linii - zda aktivní formy eutanazie ano či ne - doplňují informace k pasivním způsobům umírání, mj. z pohledu lékařů intenzivní zdravotní péče či hospiců. A doplňuje ho i hledisko právníků. Tak např. JUDr. Adam Doležal z kabinetu zdravotnického práva a bioetiky Ústavu státu a práva Akademie věd ČR připomíná, že u nás legislativně chybí dořešení dnes sice tolerované, ale v praxi ne zcela jasné pasivní eutanazie vč. návaznosti na dříve vyslovené přání pacienta nebo aktuálně vyjádřeného postoje rodiny či ve vztahu k rozhodování neschopnému jedinci bez rodiny (chybí soudem ustanovený opatrovník). Autor upozorňuje mj. na potřebu zavést u nás mechanismus, který podporuje Evropský soud pro lidská práva a jenž pomáhá řešit konflikty mezi zdravotnickým personálem a nemocným či jeho rodinou (opatrovníkem) pomocí nestranného soudního přezkoumání.

Publikace obsahuje cenné informace jak z českého, tak zahraničního zdravotnictví (případy pacientů) vč. případného zásahu soudů.

Věnuje se také tzv. marné (zbytečné) péči u "beznadějných" případů. Osobně mám pocit, že v postkomunistických zemích se zavádějícím způsobem ujal výraz "marná" péče; v západních zemích se spíše setkávám s pojmem "pacienta výrazně zatěžující péče". Zdravotnický personál v zemích poznamenaných totalitním režimem podle mne - bez ohledu na zmíněnou publikaci - inklinuje k tomu, aby nevyléčitelně nemocné označoval někdy i dříve, než těsně před očekávaným úmrtím, za beznadějný případ, s nekvalitním přežíváním, který odčerpává zbytečně finanční prostředky. Západní zdravotnický personál je patrně více školen v předpisech vč. ústavy či mezinárodních konvencí, takže tam bývají i přímo předpisy (např. profesními) vyloučeny ekonomické úvahy nad nemocným - každý nemocný má právo dostat plnou zdravotní péči, pokud si sám něco z ní nezakáže. Teprve když je ošetřující lékař přesvědčen, že "plná péče" (život prodlužující - nejen přístroje, ale i např. účinnější léky) pacientovi převážně škodí, že jeho smrt je nablízku a ulevila by mu paliativní (méně agresivní) péče, pak učiní návrh na změnu cíle léčby pacientovi nebo jeho rodině nebo soudu.

U nás jsou někteří zdravotníci stále ještě příliš zvyklí rozhodovat o životě a smrti sami, aniž by byli ochotni konfrontovat své hledisko s rodinou nemocného, případně předložit případ soudu. A české soudy by si měly zvyknout jednat podle evropského soudu ve Štrasburku: na prvním místě je nutná státem zajištěná ochrana života (lékař, pokud již nemůže usilovat o vyléčení, pak je povinen usilovat o udržení života), k tomu ale přísluší i právo pacienta na sebeurčení (právo vzdát se např. agresivnějšího způsobu udržování života), právo rodiny jednat za pacienta, pokud tak nemůže učinit sám (poskytovat souhlas ke změnám v léčbě nebo ho odepřít) a právo kterékoli ze stran možného sporu obrátit se na soud (před konečným rozhodnutím o nemocném).

Podle evropského soudu jedině pacientovi přísluší hodnotit kvalitu svého života či přežívání, publikace obsahuje i ukázku případu pacientky - zdravotnice, která i v beznadějném stavu své postoje přehodnocovala; jak autoři mj. uvádějí - mladší zdravější člověk úvahy o vlastní smrti spíše vytěsňuje, anebo by zvolil rázný konec života, ale v pozdějším věku někdy své postoje přehodnocuje.

Nad některými příspěvky autorů si občan říká, jak "snadné" může být zaměnit pasivní a aktivní formy (ne)jednání personálu nemocnic a ústavů; "ponechání pacienta, aby snadněji zemřel" s vyšší mírou přípravků proti bolestem, s oslabením vědomí nemocného - na jednu stranu to přísluší do moderní paliativní péče, na druhou stranu to obsahuje i jistá rizika, každopádně by to mělo být pokud možno předem probráno s nemocným nebo s jeho rodinou a podle mne by i tato oblast měla patřit do nezávislé kontroly kvality zdravotní péče (v zahraničí se např. přišlo na zaměňování uměle navozeného bezvědomí, jež by mělo sloužit k úlevě pacienta, s aktivní eutanazií.

Potěšil mne mj. doc. Aleš Opatrný z Katolické teologické fakulty UK v Praze, a to už jen tím, jak se umí vcítit do pacientů v kritických chvílích (má osobní zkušenosti s péčí o umírající), a také svým celkovým rozhledem; v církevních kruzích člověk, který potřebuje určitý duchovní (nikoli jen náboženský) život, nalezne uchovávané hodnoty.

Na naše poměry jde o celkově zdařilou publikaci, i když já osobně bych uvítala, kdyby vedle lékařů a dalších více přispěli i jedinci, kteří jsou na zdravotnickém systému zcela nezávislí, tak tomu bývá v západních zemích (filozofové, sociologové, právníci aj.). Na druhou stranu jedinci, kteří jsou u nás nějak spjati se zdravotnictvím (nejsou na něm zcela nezávislí), mají do diskutovaných oblasti hlubší vhled a mohou dostatečně informovat a motivovat odborníky ze zcela nezávislých kruhů, kteří by mohli přispět k tlaku na politiky, aby se příslušné předpisy u nás zkvalitnili. Bez zákona a vymáhání jeho plnění příliš nepomohou etické komise v nemocnicích apod.

Autor: Vladimíra Bošková | středa 21.8.2019 10:35 | karma článku: 9.22 | přečteno: 424x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Prezident republiky - pomohou mimozemšťané?

Pan prezident Zeman si stále častěji začíná sám sobě odporovat; zrazuje ho paměť, nějaké tělesné onemocnění nebo ještě něco jiného?

20.9.2019 v 17:08 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 294 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Nekrolog - vzpomínka na ministry zdravotnictví

Současného resortního ministra Adama Vojtěcha jsem si našla na youtube v dřívější jeho roli docela příjemného zpěváka hezkých písniček. Snad by se k této nekonfliktní činnosti mohl zase vrátit.

20.9.2019 v 11:30 | Karma článku: 8.69 | Přečteno: 344 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Urgentní péče plíživým tempem

Zřejmě aby se nějak zlegalizoval příslib premiéra vložit do přefinancovaného a neefektivního českého zdravotnictví další milióny až miliardy, odehrála se celá série tiskovek resortního ministerstva.

19.9.2019 v 13:13 | Karma článku: 9.21 | Přečteno: 281 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kauza Babiš a právní stát

Během posledních 30 let jsme zanedbali mj. zkvalitnění zákonů pro účinnější eliminaci možného konfliktu zájmů na nejrůznějších úrovních; týká se to členů vlády, úředníků, ředitelů nemocnic aj.

14.9.2019 v 10:54 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 694 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Nožička

Radní pro školství za Piráty žádá školy, aby omluvily studenty kvůli účasti na stávce

Je v pořádku, když příslušný radní pro školství žádá ředitele škol, aby omluvili žáky kvůli jejich účasti na stávce za ochranu klimatu?

23.9.2019 v 8:03 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 197 | Diskuse

Michael Laitman

Pět druhů lásky, aneb jak lidé vnímají lásku.

Lidé vnímají postoj ostatních k sobě odlišně. Gary Chapman, autor knihy „Pět druhů lásky“, jíž se prodalo pět milionů výtisků, popsal různé přístupy a vnímání každého typu člověka z hlediska vnímání lásky.

23.9.2019 v 7:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Nadržuje Jiránek Rozdělovu?

Myslím si, že kdyby kladenský primátor Jiránek bydlel například jako já u kročehlavského Václaváku, tak by byl vyštaficírovaný a bez povalujících se individuí, ale... Protože bydlí v Rozdělově, tak máme Václavák i já smůlu.

23.9.2019 v 7:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Karel Januška

Důkazy a názory

Vědní obory obvykle zkoumají příčinné souvislosti mezi nějakými jevy. Když Archimedes zkoumal, zda zlatník spotřeboval všechno zlato k výrobě šperku, objevil zákon, kterému se učí děti na všech školách druhého stupně.

23.9.2019 v 5:04 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 131 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Co dělat, když se vám prohánějí divocí prasáci pod okny?

V posledních letech se v naší zemi přemnožila divoká prasata. Myslela jsem si, že se mě tohle téma nebude týkat. Když jsem ale v noci uslyšela pod okny funění a chrochtání, zhruba tři metry od postele, pochopila jsem svůj omyl!

22.9.2019 v 19:03 | Karma článku: 18.77 | Přečteno: 708 | Diskuse
Počet článků 455 Celková karma 11.34 Průměrná čtenost 1137

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, nyní působí jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz