Kde se toulá mé rodné číslo?

19. 06. 2019 20:12:19
Zákon o léčivech má přinést povinnou elektronickou preskripci a zároveň lékaři a farmaceuty sdílený lékový záznam pacienta. Norma by ale neobstála u evropských soudů.

Tentokrát se ministerstvo zdravotnictví jako autor (i když do zákona zhusta "ryjí" i poslanci) nemůže ohánět proklamacemi, že je nutné hájit tzv. veřejný zájem. Věřím sice, že přinejmenším část našich lékařů si přeje, aby pacienti z neznalosti věci nebrali léky, které se navzájem nesnášejí a škodí zdraví, ale cesty k tomuto bohulibému záměru (zajistit kvalitní a bezpečnou farmakoterapii) zvolili právně chybně. Tady nejde o odstraňování výrazného nebezpečí pro naši společnost, tady jde o snižování rizika pro část našich občanů, kteří se v užívání léků sami moc neorientují (část z nich nedovede lékařům říct, co vlastně všechno berou) - a už proto by se neměla sbírat data o občanech jaksi silně za jejich zády, ale jen výlučně s jejich souhlasem.

Jenže kolem novely zákona se silně projevuje tlak lékařů, kteří zřejmě nikdy nečetli rozsudky např. Evropského soudu pro lidská práva ani nesledují informace evropského kontrolora pro ochranu osobních údajů. Pouze malá skupinka poslanců namítala, že je třeba naopak počítat s předpokládaným nesouhlasem občanů s tím, aby k jejich citlivým datům měl automaticky přístup větší okruh lékařů či lékárníků. Lze předvídat, že zákon uplatní naopak předpokládaný souhlas.

V tom ale vidím zásadní problém, na který paradoxně mohou doplatit i samotní lékaři (riziko až miliónových sankcí, pokud pacient zjistí, že do jeho dat nahlížel i lékař, k němuž už nechodí a nikdy chodit nehodlá). Zákon je opět nevyvážený, pokud jde o postavení pacientů a lékařů. Lékaři budou mít přístup k datům uloženým u Státního ústavu pro kontrolu léčiv jaksi zdarma, zato pacienti si patrně budou muset tento přístup platit, např. na poště u Czech pointu (tady také hrozí, že se do citlivých dat podívá cizí osoba navíc - není zákonem "ošetřena"). Ověřené informace u okénka na poště stojí 50 Kč za jednu stránku.

Lepší řešení by bylo, kdyby občané mohli sami napsat příslušnému ústavu, že souhlasí s tím, aby jejich nejrůznější ošetřující lékaři či i další zdravotníci mohli nahlížet do dat o jejich farmakoterapii (např. záchranka, praktický lékař, specialisté), anebo si vymínit, že možnost nahlížení limitují jen na určité lékaře, k nimž budou docházet, a vyloučit ev. ty, k nimž už chodit nechtějí. Pokud si lékaři na ministerstvu i v parlamentu prosazují, aby každý lékař, který předepisuje pacientovi lék, mohl nahlížet do údajů pět let po prvním receptu, pak těmto lékařům ale hrozí sankce, jestliže pacient docházky k nim jasně ukončí v dřívějším období (např. se přehlásí k jinému praktikovi, s určitým lékařem se nepohodne apod.).

Ministerstvo patrně mělo problém s jedinci, kteří si už v minulosti zajistili nahlížení do dat, sdílení údajů, aniž by to upravoval zákon, takže se teď má pokračovat tak, že pokud pacient nezašle nesouhlas do půl roku po nabytí účinnosti zákona, pak automaticky platí, že souhlasí. Háček je v tom, že většina občanů se vůbec nedozví, že se chystá další místo sbírat data o nich a navíc tato data budou masivně "sdílena" větším počtem poskytovatelů péče. Takže žádný nesouhlas nepošlou - a kam vůbec? Zákon to zamlžuje, pouze předvídám, že bych měla zaslat dopis (souhlas nebo nesouhlas) ústavu pro kontrolu léčiv - na které jeho pracoviště? Bude si můj dopis číst pracovnice v podatelně? Bude se můj dopis otevřený nějakou dobu válet v regále v podatelně, až si zaměstnanci ústavu ujasní, kam ho přesunou? Kolika rukama můj dopis projde?

Zákon by měl jasně uvést, že občané mohou svůj případný nesouhlas nebo limitaci souhlasu zaslat na zcela určité pracoviště a lékaři měli dostat zákonnou povinnost upozornit pacienty na tuto novinku: že informace z receptu se zašlou určitému místu a že tato data budou sdílet všichni lékaři a lékárníci, k nimž pacient postupně ještě dojde. Spousta pacientů ovšem navštíví nějakého lékaře jednou v životě, pak budou docházet ke zcela jiným - proč má tento lékař mít možnost nahlížet do dat ještě pět let? V zahraničí se vždy při návštěvě lékaře znovu ověřuje, kam pacient chce příslušet - pokud ovšem vůbec nastane situace přenosu dat; nicméně v západních zemích je pro lékaře zcela běžné (a předpisy nařízené) informovat pacienta před odesláním jeho dat, pokud nejde o zcela standardní stálou situaci, jakým je zaslání údajů pojišťovně (avšak i to se má ověřit, zda pacient nepřešel k jiné instituci).

Na evropské úrovni se již vyskytl případ, kdy soud vytkl, že došlo k převodu dat bez informování dotčené osoby. Tzv. EDPS (edps.europa.eu) - kontrola ochrany osobních dat - může intervenovat jak na evropské úrovni, tak na úrovni jednotlivých členských zemí unie. Ve hře by mohl být i Evropský soud pro lidská práva, např. čl. 8, právo na soukromý život nemůže být bez výrazných důvodů (významné riziko pro společnost) okleštěno národním zákonem, šlo by o porušení mezinárodní konvence, na kterou naši zákonodárci jaksi zapomněli.

Občané by s vysokou pravděpodobností pochopili, že mají šanci zajistit, aby všichni lékaři, u nichž se někdy ocitnou, mohli spolupracovat na kvalitě jejich farmakoterapie (i když ne každý lékař se vyzná v lécích, jež předepisuje jiný specialista) - kdo chce dbát o své zdraví, kdo si moc nevěří, že si léky dostatečně pohlídá ať sám nebo spolu se svými lékaři, nechť s novým systémem souhlasí. Ale nám, pochybovačům, by systém měl umožnit nesouhlasit, a to účinnějším způsobem, než jak se pojímá v chystané normě: např. abych mohla oznámit, že jsem změnila praktika nebo osobu specialisty, takže by neměli mít přístup k datům ještě dalších pět let.

Zatím se nekoná ochrana duševně nemocných a dalších zranitelnějších osob, i když někteří poslanci na to upozornili.

Vůbec se mi nelíbí, že zákon např. nezdůraznil, že nahlížet může jedině zdravotní pojišťovna, u níž jsem aktuálně pojištěna, nakonec proč by vůbec měla nahlížet, když ona má ta samá data? Proč se data vůbec sbírají duplicitně? Pokud by se systémově zajistilo, že pojišťovny musejí mít vysoce kvalifikované revizní lékaře (anebo si alespoň občas zajistit znalecké rozbory správnosti léčby), pak se dalo mnohé dělat na úrovni pojišťoven (bez duplicitního sběru dat): v zahraničí si pojišťovna pojištěnce pozve, upozorní ho, že bere léky nevhodně, zjistí si, proč kdo co napsal, přinutí lékaře k doškolení, pokud ve farmakoterapii chybuje, u nás se pojišťovna ke kvalitě péče, k její kontrole moc nehlásí.

Nelíbí se mi ani to, že zákon má umožnit dokonce i ministerstvu, aby jeho pověřený pracovník nahlížel do dat. Sice se to odůvodnilo tím, že stát hradí za některé osoby zdravotní péči, jenže asi nepůjde o pracovníka MZ, který by tyto osoby léčil; k datům by v zásadě neměl mít přístup nikdo, kdo pacienta neléčí.

A co přístup policie k některým datům některých pacientů - patrně půjde o návykové látky? Neměl by tento přístup být vázán na souhlas soudu?

Mně se takovéhle halabala psané zákony nelíbí, takže si ohlídám účinnost zákona a co nejdříve napíšu ústavu pro kontrolu léčiv, že nesouhlasím s tím, aby můj lékový záznam (naštěstí se převážně obejdu bez jakýchkoli léků) sdílel kdokoli tímto způsobem, že si budu pravdivě sama informovat ty lékaře, k nimž skutečně občas chodím. Čas od času požádám o možnost mého nahlédnutí do dat (pokud tam vůbec něco o mně bude, když nechodím moc po doktorech). Systém prý bude zaznamenávat, kdo kdy nahlédl (aniž by se mě předem zeptal na můj souhlas, což se v západních zemích naopak vyžaduje) - kdybych přistihla nějakého hříšníka (doufám, že nepůjde systém obelstít, že by nějaký vstup nezaznamenal - to jsem asi naivka), obrátím se na příslušné instance.

Jaroslav Hašek by stále měl co psát.

Autor: Vladimíra Bošková | středa 19.6.2019 20:12 | karma článku: 13.89 | přečteno: 638x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Karel Gott a zdraví národa

Kolem narozenin Karla Gotta se v našem národě doslova strhla bitva - pomalu občanská válka - mezi jeho příznivci a těmi druhými. Jeho příznivců je naštěstí mnohem víc, a nejen u nás.

20.7.2019 v 15:37 | Karma článku: 17.30 | Přečteno: 394 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Biskup Václav Malý k eutanázii

Po 11 letech od autonehody zemřel francouzský pacient Vincent Lambert. K případu se v rozhlasové relaci Jak to vidí vyjádřil i biskup Václav Malý.

13.7.2019 v 11:40 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 721 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Jak se řídí nemocnice ve Vídni

Jakou má náš stát koncepci k nemocniční a na ni navazující péči? Podívejme se na vídeňské nemocnice a učiňme si obrázek, jak by bylo možné řešit mj. pražské zdravotnictví.

11.7.2019 v 12:15 | Karma článku: 20.44 | Přečteno: 839 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Zdravý stát, zdravé instituce

Mají děti platit dluhy rodičů? Hledala jsem odpověď v západních zemích, které nepožadují od dětí odpovědnost za jejich rodiče.

10.7.2019 v 10:33 | Karma článku: 10.37 | Přečteno: 235 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Už zase ta euthanasie

Poslankyně - lékařka Věra Procházková za hnutí ANO připravuje další verzi zákona o euthanasii, která má být projednávána v parlamentu zhruba za půl roku.

20.7.2019 v 22:19 | Karma článku: 13.18 | Přečteno: 160 | Diskuse

Oto Jurnečka

Miss Michigan zbavena titulu za ideo-zločin

Modelka čínského původu Kathy Zhu se dopustila se hned tří ideo-zločinů, ačkoli oficiálním zdůvodněním odebrání titulu královny krásy byly jen dva z nich.

20.7.2019 v 22:10 | Karma článku: 25.99 | Přečteno: 379 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Karel Gott a zdraví národa

Kolem narozenin Karla Gotta se v našem národě doslova strhla bitva - pomalu občanská válka - mezi jeho příznivci a těmi druhými. Jeho příznivců je naštěstí mnohem víc, a nejen u nás.

20.7.2019 v 15:37 | Karma článku: 17.30 | Přečteno: 394 | Diskuse

Petr Bajnar

Stručné dějiny architektury ve filozofických a politických souvislostech 4.

Vývoj lidského myšlení a kultury se podobá kyvadlu. Dominantní citový přístup se po čase mění v racionální a racionální poté opět v citový.

20.7.2019 v 11:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Jan Dvořák

Jste spokojeni, jak budete jednou vypadat?

Na sociálních sítích i v médiích je hitem těchto dnů upravování fotografií vlastní či cizí tváře prostřednictvím jisté aplikace, která dokáže z obličeje mladíka udělat muže nad hrobem a z fešandy vetchou seniorku.

20.7.2019 v 11:12 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 239 | Diskuse
Počet článků 413 Celková karma 11.55 Průměrná čtenost 1204

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, nyní působí jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz