Pacient Lambert

22. 05. 2019 14:50:05
Závažná nehoda se mu stala v roce 2008: dobrá péče o jeho vegetativní stav mu pomohla dožít se ještě i letošního roku.

Když francouzští lékaři navrhli, že by pro pacienta bylo nejlepší ustoupit od jeho umělého vyživování, souhlasila s nimi manželka pacienta, ta tvrdila, že by to odpovídalo přání pacienta, (údajně se o tom kdysi zmínil, ale nic nesepsal). Je třeba zdůraznit, že francouzští lékaři nemohou sami rozhodnout o ustoupení od život udržující péče, musejí získat souhlas od zástupce rodiny nebo soudu. Přesně tato právní úprava u nás dosud chybí. Jenže ve Francii navíc fungují další právní pravidla (a i ta podporuje štrasburský soud pro lidská práva): musí se komunikovat i s dalšími rodinnými členy, zejména pro ověření shody či rozdílu v jejich názorech. Zatímco manželka obhajovala jako pravděpodobné přání pacienta - ukončení život udržující péče, rodiče pacienta byli výrazně proti. V tomto případě se takovýto případ zpravidla dostane k soudu. Právě jeden z francouzských soudů konstatoval jako pochybení nemocnice, že od začátku lékaři nekomunikovali - neptali se na názor celé rodiny, rodiče, bratři měli být od počátku zavzati do rozhodování.

Podle některých informací snad jeden z bratrů pacienta měl shodný názor jako manželka nemocného - že by si takovéto prodlužování života nepřál. Rodiče - je jedno, zda nábožensky založení, mají právo hájit život svého syna - trvali na svém s tím, že pacient nemá mrtvý mozek, že má minimální vědomí (podstupoval různé rehabilitace aj., aby se ev. probudila jeho schopnost komunikovat, a rodiče byli přesvědčeni, že někdy pacient reaguje na podněty), umělá výživa převážně nezpůsobovala pacientovi velké problémy. Francouzští soudci prakticky všech instancí v zásadě reagovali správně, v souladu s mezinárodními konvencemi: není-li přání pacienta jasně doloženo a nezpůsobuje-li mu udržující péče výrazné problémy, má právo na život. Toto pravidlo převažovalo, ač se tu a tam vyskytly výkyvy v názorech, např. někteří lékaři více zdůraznili potíže nemocného.

Přestože lékaři převážně hájili právo nemocného na smrt (pasivní eutanázii), francouzský právní řád správně zajišťuje cestu všemi soudními instancemi vč. štrasburského soudu - dokud se nesouhlasící strana (rodiče a někteří sourozenci pacienta) odvolává k nezávislým soudům, nelze péči ukončit (jestliže lze zajistit, aby nepředstavovala pro nemocného nesnesitelné utrpení).

Rozhodnutí štrasburského soudu z r. 2015 si ještě více prostuduji, mj. je poučené sledovat případné většinové a menšinové hledisko soudců (někdy přece jen záleží na tom, kdo konkrétně zasedá, správnější názor se někdy může ocitnout v menšině - to jen na okraj různých soudních řízení).

Nicméně i tak z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že státy Rady Evropy musejí splnit některé stěžejní právní podmínky (bez propracování zákonů nelze rozhodovat o pacientech, kteří se sami nemohou bránit), což se týká i nás: musí se přezkoumat přání pacienta (to je pro rozhodnutí stěžejní), musí se zjistit jeho ev. pravděpodobné přání konzultací s rodinou, osobami blízkými aj. Pak se bere v úvahu i názor oš. týmu, ve Francii nese kůži na trh lékař s hlavní odpovědností za pacienta, dále šéf kliniky, ale zároveň se zadávají posudky na nemocnici nezávislým expertům, dále se zajišťuje rozhovor rodiny s etickou komisí, příp. i na národní úrovni, umožňuje se, aby si členové rodiny přivedli k nemocnému jimi vybrané nezávislé lékaře (např. neurologa, odborníka na výživu, na rehabilitaci) - aby si rodina mohla potvrdit správnost péče, stav pacienta, míru naděje na zlepšení, zátěž bolestí apod.

Tato šíře opatření vyplývající ve Francii z různých zákonů, u nás není zajištěna.

Evropský soud dále trvá na tom, že národní zákony mj. musejí zajistit přístup osob nesouhlasících s návrhem lékařů k soudům - ani to u nás není zajištěno (do vyčerpání všech možností dovolat se k další instanci nelze rozhodnout o pacientovi, lze řešit jen urgentní situace, jinak vše musí být probíráno a odsouhlaseno rodinou (na prvém místě bývá manžel, ale soud může zastupování pacienta rozšířit i na další osoby apod.).

Když tohle martyrium zvládají francouzští lékaři, snad by i ti čeští toho mohli být schopni.

Evropský soud v tomto ohledu zdůraznil, že on dle konvencí primárně hájí právo na život, dále ale také právo člověka na autonomii, na osobní hodnoty aj. Členské státy Rady Evropy nemají zcela jednotnou právní úpravu, ale vždy musejí národním zákonem splnit podmínky konvencí: ochrana života zejména zranitelných osob, zastupování nemocných osobou nezávislou na zdravotnictví (zpravidla jeho rodinou), pochybnosti a spory řešit u soudů (nelze, aby nemocnice převálcovala jiné názory vlastním rozhodnutím). K těm podmínkám, které vyplývají mj. z posouzení případu Lambert ve Štrasburku, se ještě budu vracet.

Nyní máme rok 2019: pacient v květnu stále ještě žil, rodiče byli vytrvalí, francouzští soudci opatrní, možná i citliví vůči zraněným citům rodičů. Někdy se soudci sami chodí na pacienty podívat, aby osobně ověřili, zda pacient trpí či nikoliv, zda lze stav zvládat. V soudním šetření se mihlo, že pacient údajně neměl nejlepší vztahy s rodiči, že nevyznával jejich hodnoty, což údajně podpořil i jeden z jeho bratrů. Nicméně pacient si nesepsal vlastní přání - a v civilizovaných zemích se to chápe tak, že nelze vzít život někomu, kdo by s tím třeba nesouhlasil - chtěl by bojovat (např. se může v budoucnu objevit určitý lék, lepší možnost vyšetření mozku). Francouzští soudci zatím dávali přednost životu. Tak postupují mj. i němečtí nebo rakouští soudci: nemá-li dospělý pacient dříve vyslovené přání, nelze mu vzít život ustoupením od udržující péče.

Manželka pacienta: v obecné rovině lze konstatovat, že při delším soužití člověk toho druhého dost zná, jenže jde taky o dědictví, o touhu začít nový život bez zátěže...

Autor: Vladimíra Bošková | středa 22.5.2019 14:50 | karma článku: 6.91 | přečteno: 383x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Maine - další stát s "důstojnou smrtí"

Další americký stát podpisem guvernéra posvětil zákon "o důstojném umírání" (v pořadí asi osmý). Zrekapitulujme, co by nemělo chybět v našem zákoně, pokud ho přijme i náš parlament.

16.6.2019 v 21:05 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 232 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Utrpení pozůstalých - výzkumná studie

Zaujala mě studie švýcarských odborníků na téma duševních problémů jedinců, kteří svého blízkého doprovázeli při asistované sebevraždě.

9.6.2019 v 14:40 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 440 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Život zasluhuje absolutní ochranu

Zhruba osm let se soudil syn pacienta, jenž si nepořídil své předem vyjádřené přání, nemohl už komunikovat a lékaři mu přes protesty syna prodlužovali život pomocí umělé výživy.

8.6.2019 v 17:10 | Karma článku: 6.64 | Přečteno: 283 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Firmy pana Babiše a naše zdraví

Moje seznamování se s firmami nějak spojenými s premiérem Babišem v minulosti začalo přes opakovaně plesnivý chleba značky Penam.

6.6.2019 v 12:50 | Karma článku: 24.38 | Přečteno: 702 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Michal Konečný

Evropa First!

V ekologii jsme my Evropané premianty. Ostatní světadíly by se měly stydět. Asie a Afrika určitě. Co je našich pár uhelných elektráren, které stejně brzy odstavíme, proti takové Číně nebo Indii. Čína potřebuje hodně elektřiny...

17.6.2019 v 8:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

František Filip Dvořák

Udavači všech zemí - spojte se!

Za dobu lidské existence se udávalo za všechno možné. Udání a obvinění z politických důvodů patří mezi ta nejstarší v dějinách a jejich účelovost..

17.6.2019 v 8:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Michael Laitman

Jak se oddělit z davu?

Vědci říkají, že kvůli vyšší efektivitě je zapotřebí se odlišovat od ostatních. Rozhodně je nutné se lišit, protože jednostrannost a analogie okrádá svět, nivelizuje jej.

17.6.2019 v 7:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Maine - další stát s "důstojnou smrtí"

Další americký stát podpisem guvernéra posvětil zákon "o důstojném umírání" (v pořadí asi osmý). Zrekapitulujme, co by nemělo chybět v našem zákoně, pokud ho přijme i náš parlament.

16.6.2019 v 21:05 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 229 | Diskuse

Pavel Jeřábek

Jak poznáte trolla

Znáte je všichni. Vždycky se jeden nebo dva musejí objevit. A přes mnohá varování a odstrašující případy do jejich tenat občas nějaký ubožák stejně upadne. Ostatně z diskuzí pod zdejšími blogy by se dala psát seminární práce.

16.6.2019 v 17:46 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 684 | Diskuse
Počet článků 398 Celková karma 11.88 Průměrná čtenost 1232

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, nyní působí jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz