Co je informovaný pacient?

11. 07. 2018 18:09:02
Brouzdala jsem nedávno internetem, hledala jsem zajímavé zahraniční rozsudky soudů ke zdravotnictví, zejména k právu pacientů na sebeurčení.

Například švýcarský Spolkový soud (BGE) rozhodoval v mnoha případech o právu pacientů na sebeurčení, ať šlo o tzv. svéprávné osoby či osoby s omezenou svéprávností (např. nezletilí nebo duševně nemocní či osoby podstupující "nucenou" léčbu), ať se jednalo o mladého nebo umírajícího nemocného - soud vždy trval na zajištění jeho práva na sebeurčení. U nás se o tomto pojmu ve veřejnosti moc neví, přitom štrasburský soud pro lidská práva na tomto pojmu, na jeho naplnění v praxi velmi trvá.

Pokud je pacient v aktuální situaci schopný (ne)poskytovat souhlas k léčbě nebo má své písemné dříve vyjádřené přání, pak lékař smí nebo nesmí - dle přání pacienta - provést vyšetření či léčebné výkony. Tak to má fungovat i u nás, ale zákon o zdravotních službách tuto oblast neupravuje dostatečně ve srovnání se zákony např. SRN, Rakouska nebo Švýcarska. Zejména naše dříve vyslovené přání pacienta bude třeba lépe upravit, nejlépe podle zmíněných zahraničních předloh, jež už obstály před nejrůznějšími soudy.

Právo na sebeurčení (kdy jedině pacient / nebo osoba s oprávněním k jeho zastupování může dát souhlas k léčbě) je v zahraničí chápáno tak zásadně (vyplývá to ostatně z konvencí závazných i pro nás), že soudci léčbu provedenou bez prokazatelného souhlasu nemocného označují za tělesné poškození pacienta, za narušení jeho integrity, za porušení jeho práva na sebeurčení a porušení jeho osobnostních práv. Např. zmíněný švýcarský Spolkový soud kvalifikoval i medicínsky vhodnou a bezchybně provedenou léčbu jako tělesné poškození pacienta (a kdyby se léčba nezdařila pro pochybení personálu, byl by rozsudek o to horší). V mnoha dalších rozhodnutích soudů v německy mluvících zemích (stejné je to i v anglicky i jinak hovořících státech) se mj. ukázalo, že soudci bazírují nejen na získání souhlasu nemocného lékařem, ale i na tom, že souhlas může poskytnout jedině skutečně dobře informovaný pacient.

Co je dostatečné informování pacienta - to ve svých rozhodnutích ukázali např. švýcarští soudci: mj. to chce, aby lékař pacientovi např. před invazivnějším vyšetřením řekl: loni jsme v nemocnici měli 34 pacientů se stejnými problémy, jaké máte vy. Z nich u 12 jsme neměli žádné léčebné výsledky (po vyšetření připadá v úvahu např. operace), stav se u nich nezlepšil ani nezhoršil, u 4 případů došlo ke zhoršení stavu... Kromě dalších nutných informací se pak pacient skutečně může do jisté míry sám svobodně rozhodnout, zda vyšetření i navrhovanou operaci podstoupí či nikoli, a lékař mu musí zároveň říct i o možných jiných alternativách řešení, např. o možnosti zkusit zvládat problémy léčivy bez operace, i kdyby to lékař považoval za méně medicínsky vhodné (pokud jsou vědecky připuštěny alternativy, musí o nich pacient vědět).

Jestliže soudce zjistí, že lékař nemůže svou dokumentací prokázat dostatečné informování pacienta (lékař se např. nemůže omezit jen na písemný předtištěný letáček), pak pacient nemohl poskytnout skutečně dobrovolný, informovaný souhlas. A chybí-li nadto i podpis pacienta, byť pod částečným informováním, pak např. v SRN a Švýcarsku přechází důkazní břemeno na lékaře a nedostatečná dokumentace vyústí ve finanční odškodnění pacienta - porušení základních práv nemocného.

Bez souhlasu pacienta či jeho zástupce lze provést jen urgentní výkony ve smyslu záchrany či udržení života nemocného, zároveň však už příslušné pracoviště musí dohledávat ev. dříve vyslovené přání, a pokud nelze počítat se schopností pacienta aktuálně poskytovat souhlas, musí zahraniční zdravotnická pracoviště dohledat osobu, u níž lze předpokládat její oprávnění jednat za pacienta. Zjišťuje se, zda pacient sám neurčil osobu, jež ho má zastupovat, jinak často jde o rodinu (lékaři počítají i s více členy rodiny a právě z jejich názorů si ověří, zda existuje shoda ohledně vysloveného či pravděpodobného přání nemocného), a chybí-li rodina, musí zdravotnické pracoviště oznámit soudu, že je třeba ustavit opatrovníka.

Zahraniční zákony, zejména občanské zákoníky, ale i navazující zdravotnické předpisy, uvádějí, že lékař má usilovat o shodu jak s pacientem, tak s jeho případným zástupcem či opatrovníkem - osoba zastupující zájmy pacienta musí být opět dostatečně informovaná a je povinna rozhodovat o poskytnutí či neposkytnutí souhlasu k vyšetřením a léčbě podle vyjádřeného nebo pravděpodobného přání nemocného, tedy nikoli podle názoru lékaře, co je pro nemocného nejvhodnější. Spory či nejistota / pochybnosti v zahraničí řeší soud (to u nás ještě není zcela běžné), do rozhodnutí soudu jedná lékař ve shodě s vyjádřeným či pravděpodobným přáním pacienta, při zásadních pochybnostech, co by si nemocný přál udržuje život nemocného a čeká na rozhodnutí soudu. Jak ošetřující lékař, tak zástupce pacienta mají možnost odvolávat se k soudu.

Švýcarsko nedávno novelizovalo občanský zákoník a silně v něm podpořilo osoby osamělé, trpící závažnými nemocemi, pobývající např. v domovech důchodců aj. Žádný z těchto pacientů nemá zůstat bez svého zástupce, který by vůči zdravotnickým pracovištím hájil práva pacienta - naplnění jeho vyjádřeného nebo pravděpodobného přání, tzn. ustavují se ev. profesionální, na zdravotnictví nezávislí opatrovníci, na něž přechází zákonná povinnost hájit přání a zájmy nemocného, pod kontrolou opatrovnických soudů.

Pro nás je mj. zajímavé, jak se v zahraničí ověřuje ev. pravděpodobné přání pacienta. Ošetřující lékař má vést rozhovory s rodinou, s přáteli, kolegy v práci, s praktickým lékařem, s domácím pečovatelem apod. Při nemožnosti dostatečně ověřit, co by si nemocný neschopný se vyjadřovat skutečně přál v různých zdravotních situacích, se hájí jeho objektivní zájmy - z medicínského pohledu nejvhodnější postupy, převážně to znamená udržovat lidský život, jedině při nástupu nezvratného procesu umírání lze umírání usnadnit - nezadržovat již nastalý proces umírání umělými prostředky, resp. maximálně tišit možné bolesti, úzkost, případně řešit dechovou nouzi. Akt "usnadnit umírajícímu umírání", o který se u nás někteří lékaři velmi zajímají (chybí nám zákonná úprava), však není neodkladná situace, o tom, že pacient nezadržitelně spěje k závěru života, že ho lze očekávat např. do několika týdnů, takže je např. opět čas mj. na rozhodnutí soudu - např. v SRN opatrovnické soudy řeší příp. neshodu mezi rodinou a lékaři, zda lze už odpojit přístroje nebo zda rezignovat i na umělou výživu - když se pacient dříve ústně před někým vyjádřil k takové situaci, atd.

U nás jsme stále ještě příliš zvyklí na to, že pacient "patři zdravotníkům", nikoli sobě či své rodině. Část lékařů bere rodinu nemocného jen formálně - něco se rodině řekne, něco ne, nikdo od rodinného člena nežádá podpis pod návrh léčebného postupu. Doufejme, že se u nás politická situace přece jen stabilizuje, aby vláda a parlament měly možnost kultivovat legislativu mj. ke zdravotní péči, v níž stále ještě zčásti chybí promítnutí (v praxi snadněji vymahatelné) úmluvy o lidských právech a základních svobodách či bioetické konvence.

Autor: Vladimíra Bošková | středa 11.7.2018 18:09 | karma článku: 14.15 | přečteno: 1126x

Další články blogera

Vladimíra Bošková

Frýdlant - chybí povinná kontrola nemocnic

Devět pacientů z šestnácti, což je většina, bylo po chirurgickém zákroku (např. "banální" kýla) v nemocnici Frýdlant postiženo otravou krve, která bohužel může být i smrtelná.

7.12.2018 v 16:20 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 328 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Chyby v léčbě - advokát zdarma

Naši občané mívají finanční potíže, pokud se chtějí soudit kvůli nedostatkům ve zdravotní péči, a vůbec mívají i potíže s dostupností advokátů. Podívejme se do USA.

21.11.2018 v 12:15 | Karma článku: 9.22 | Přečteno: 420 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Pacientka ze Štrasburku

Měli bychom uvažovat o odpojení (přístrojů udržujících život), řekl lékař manželovi pacientky a její dceři. O něco později manžel lékaři řekl, že na to (rodina) nikdy nepřistoupí.

4.11.2018 v 17:56 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 588 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Jak si napsat "přání pacienta"

Zákon o zdravotních službách obsahuje možnost sepsat si tzv. dříve vyslovené přání: co by si pacient (ne)přál, kdyby se ocitl v situaci, v níž se sám nemůže ke své zdravotní péči vyjádřit.

25.10.2018 v 20:20 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 398 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

O konci světa

K napsání tohoto článku mě inspiroval jeden text na webu Křesťan dnes. Uveden je titulkem „Falešná proroctví o konci světa poškozují evangelikální hnutí“. Věnován je varování, která vyslovil Kenneth R. Samples.

9.12.2018 v 17:07 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 275 | Diskuse

Albín ( Augustín ) Balát

Evropská dobrovolná služba v Maďarsku je pro mě velkou inspirací.

Jmenuji se Albín a je mi 21 let. Aktuálně jsem na evropské dobrovolné službě v Maďarsku, v lokalitě Ormánság. Na EVS (European Voluntary Service) mě vyslala česká organizace Hodina H z Pelhřimova.

9.12.2018 v 15:12 | Karma článku: 4.62 | Přečteno: 200 |

Jaroslav Chudáček

Předávkování vitamínem B6

Rozumný člověk jí rozmanitou stravu a nepotřebuje si kupovat a jíst vitamíny v tabletkách. Existuje však obrovský dobře prosperující průmysl, který různé doplňky stravy vyrábí.

9.12.2018 v 15:02 | Karma článku: 17.72 | Přečteno: 743 | Diskuse

Zdeněk Majzlík

Dvojí humanita.

Velmi často si ve sdělovacích prostředcích můžeme přečíst či vyslechnout věty o tom, jak Češi pomáhají tam, kde je to potřeba.

9.12.2018 v 14:35 | Karma článku: 25.32 | Přečteno: 574 | Diskuse

Ondřej Klofáč

Placebo efekt u malých dětí a zvířat. Vědci tvrdí, že funguje. Jak to?

Lidské tělo má možná neuvěřitelné a dosud neprozkoumané schopnosti. Na některé z nich narazili vědci při zkoumání homeopatik a placebo efektu.

9.12.2018 v 13:18 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 442 | Diskuse
Počet článků 358 Celková karma 12.81 Průměrná čtenost 1299

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, nyní působí jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.

Najdete na iDNES.cz