Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co je informovaný pacient?

11. 07. 2018 18:09:02
Brouzdala jsem nedávno internetem, hledala jsem zajímavé zahraniční rozsudky soudů ke zdravotnictví, zejména k právu pacientů na sebeurčení.

Například švýcarský Spolkový soud (BGE) rozhodoval v mnoha případech o právu pacientů na sebeurčení, ať šlo o tzv. svéprávné osoby či osoby s omezenou svéprávností (např. nezletilí nebo duševně nemocní či osoby podstupující "nucenou" léčbu), ať se jednalo o mladého nebo umírajícího nemocného - soud vždy trval na zajištění jeho práva na sebeurčení. U nás se o tomto pojmu ve veřejnosti moc neví, přitom štrasburský soud pro lidská práva na tomto pojmu, na jeho naplnění v praxi velmi trvá.

Pokud je pacient v aktuální situaci schopný (ne)poskytovat souhlas k léčbě nebo má své písemné dříve vyjádřené přání, pak lékař smí nebo nesmí - dle přání pacienta - provést vyšetření či léčebné výkony. Tak to má fungovat i u nás, ale zákon o zdravotních službách tuto oblast neupravuje dostatečně ve srovnání se zákony např. SRN, Rakouska nebo Švýcarska. Zejména naše dříve vyslovené přání pacienta bude třeba lépe upravit, nejlépe podle zmíněných zahraničních předloh, jež už obstály před nejrůznějšími soudy.

Právo na sebeurčení (kdy jedině pacient / nebo osoba s oprávněním k jeho zastupování může dát souhlas k léčbě) je v zahraničí chápáno tak zásadně (vyplývá to ostatně z konvencí závazných i pro nás), že soudci léčbu provedenou bez prokazatelného souhlasu nemocného označují za tělesné poškození pacienta, za narušení jeho integrity, za porušení jeho práva na sebeurčení a porušení jeho osobnostních práv. Např. zmíněný švýcarský Spolkový soud kvalifikoval i medicínsky vhodnou a bezchybně provedenou léčbu jako tělesné poškození pacienta (a kdyby se léčba nezdařila pro pochybení personálu, byl by rozsudek o to horší). V mnoha dalších rozhodnutích soudů v německy mluvících zemích (stejné je to i v anglicky i jinak hovořících státech) se mj. ukázalo, že soudci bazírují nejen na získání souhlasu nemocného lékařem, ale i na tom, že souhlas může poskytnout jedině skutečně dobře informovaný pacient.

Co je dostatečné informování pacienta - to ve svých rozhodnutích ukázali např. švýcarští soudci: mj. to chce, aby lékař pacientovi např. před invazivnějším vyšetřením řekl: loni jsme v nemocnici měli 34 pacientů se stejnými problémy, jaké máte vy. Z nich u 12 jsme neměli žádné léčebné výsledky (po vyšetření připadá v úvahu např. operace), stav se u nich nezlepšil ani nezhoršil, u 4 případů došlo ke zhoršení stavu... Kromě dalších nutných informací se pak pacient skutečně může do jisté míry sám svobodně rozhodnout, zda vyšetření i navrhovanou operaci podstoupí či nikoli, a lékař mu musí zároveň říct i o možných jiných alternativách řešení, např. o možnosti zkusit zvládat problémy léčivy bez operace, i kdyby to lékař považoval za méně medicínsky vhodné (pokud jsou vědecky připuštěny alternativy, musí o nich pacient vědět).

Jestliže soudce zjistí, že lékař nemůže svou dokumentací prokázat dostatečné informování pacienta (lékař se např. nemůže omezit jen na písemný předtištěný letáček), pak pacient nemohl poskytnout skutečně dobrovolný, informovaný souhlas. A chybí-li nadto i podpis pacienta, byť pod částečným informováním, pak např. v SRN a Švýcarsku přechází důkazní břemeno na lékaře a nedostatečná dokumentace vyústí ve finanční odškodnění pacienta - porušení základních práv nemocného.

Bez souhlasu pacienta či jeho zástupce lze provést jen urgentní výkony ve smyslu záchrany či udržení života nemocného, zároveň však už příslušné pracoviště musí dohledávat ev. dříve vyslovené přání, a pokud nelze počítat se schopností pacienta aktuálně poskytovat souhlas, musí zahraniční zdravotnická pracoviště dohledat osobu, u níž lze předpokládat její oprávnění jednat za pacienta. Zjišťuje se, zda pacient sám neurčil osobu, jež ho má zastupovat, jinak často jde o rodinu (lékaři počítají i s více členy rodiny a právě z jejich názorů si ověří, zda existuje shoda ohledně vysloveného či pravděpodobného přání nemocného), a chybí-li rodina, musí zdravotnické pracoviště oznámit soudu, že je třeba ustavit opatrovníka.

Zahraniční zákony, zejména občanské zákoníky, ale i navazující zdravotnické předpisy, uvádějí, že lékař má usilovat o shodu jak s pacientem, tak s jeho případným zástupcem či opatrovníkem - osoba zastupující zájmy pacienta musí být opět dostatečně informovaná a je povinna rozhodovat o poskytnutí či neposkytnutí souhlasu k vyšetřením a léčbě podle vyjádřeného nebo pravděpodobného přání nemocného, tedy nikoli podle názoru lékaře, co je pro nemocného nejvhodnější. Spory či nejistota / pochybnosti v zahraničí řeší soud (to u nás ještě není zcela běžné), do rozhodnutí soudu jedná lékař ve shodě s vyjádřeným či pravděpodobným přáním pacienta, při zásadních pochybnostech, co by si nemocný přál udržuje život nemocného a čeká na rozhodnutí soudu. Jak ošetřující lékař, tak zástupce pacienta mají možnost odvolávat se k soudu.

Švýcarsko nedávno novelizovalo občanský zákoník a silně v něm podpořilo osoby osamělé, trpící závažnými nemocemi, pobývající např. v domovech důchodců aj. Žádný z těchto pacientů nemá zůstat bez svého zástupce, který by vůči zdravotnickým pracovištím hájil práva pacienta - naplnění jeho vyjádřeného nebo pravděpodobného přání, tzn. ustavují se ev. profesionální, na zdravotnictví nezávislí opatrovníci, na něž přechází zákonná povinnost hájit přání a zájmy nemocného, pod kontrolou opatrovnických soudů.

Pro nás je mj. zajímavé, jak se v zahraničí ověřuje ev. pravděpodobné přání pacienta. Ošetřující lékař má vést rozhovory s rodinou, s přáteli, kolegy v práci, s praktickým lékařem, s domácím pečovatelem apod. Při nemožnosti dostatečně ověřit, co by si nemocný neschopný se vyjadřovat skutečně přál v různých zdravotních situacích, se hájí jeho objektivní zájmy - z medicínského pohledu nejvhodnější postupy, převážně to znamená udržovat lidský život, jedině při nástupu nezvratného procesu umírání lze umírání usnadnit - nezadržovat již nastalý proces umírání umělými prostředky, resp. maximálně tišit možné bolesti, úzkost, případně řešit dechovou nouzi. Akt "usnadnit umírajícímu umírání", o který se u nás někteří lékaři velmi zajímají (chybí nám zákonná úprava), však není neodkladná situace, o tom, že pacient nezadržitelně spěje k závěru života, že ho lze očekávat např. do několika týdnů, takže je např. opět čas mj. na rozhodnutí soudu - např. v SRN opatrovnické soudy řeší příp. neshodu mezi rodinou a lékaři, zda lze už odpojit přístroje nebo zda rezignovat i na umělou výživu - když se pacient dříve ústně před někým vyjádřil k takové situaci, atd.

U nás jsme stále ještě příliš zvyklí na to, že pacient "patři zdravotníkům", nikoli sobě či své rodině. Část lékařů bere rodinu nemocného jen formálně - něco se rodině řekne, něco ne, nikdo od rodinného člena nežádá podpis pod návrh léčebného postupu. Doufejme, že se u nás politická situace přece jen stabilizuje, aby vláda a parlament měly možnost kultivovat legislativu mj. ke zdravotní péči, v níž stále ještě zčásti chybí promítnutí (v praxi snadněji vymahatelné) úmluvy o lidských právech a základních svobodách či bioetické konvence.

Autor: Vladimíra Bošková | středa 11.7.2018 18:09 | karma článku: 14.14 | přečteno: 1070x


Další články blogera

Vladimíra Bošková

Lucemburský zákon o eutanázii

Právě překládám do češtiny zákon o aktivní eutanázii a asistované sebevraždě Velkovévodství lucemburského. Můžete být přitom i vy.

20.7.2018 v 21:50 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 340 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Důkazní břemeno na lékaře?

V USA a v Německu mohou soudci za určitých okolností přenést tzv. důkazní břemeno z žalující strany sporu na žalovaného.

27.6.2018 v 11:43 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 724 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kulatý stůl k eutanázii

Poslankyni VěřeProcházkové (ANO) se dnes podařilo v Poslanecké sněmovně uspořádat na velmi dobré úrovni diskusi k možnosti vypracovat český návrh zákona o eutanázii a asistované sebevraždě.

14.6.2018 v 17:49 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 326 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Aleš Presler

Čapí hnízdo? Místo urážek si za něj Andrej Babiš zaslouží absolutorium!

Všední den dopoledne, parkoviště není zcela plné, stojí na něm i autobus z Ústí nad Labem, ze kterého vystupují převážně důchodci. Vidíte i mnoho rodin s malými dětmi. Vítejte v Čapím hnízdě!

21.7.2018 v 9:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Pavel Chalupský

Maškara vedle maškary.

Kdo z nás se alespoň jednou v životě nezúčastnil maškarní zábavy, či bálu. Jako děti jsme si vůbec neuvědomovaly, že nošení masek nás může doprovázet v našem životě. Jak?

21.7.2018 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 121 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Lucemburský zákon o eutanázii

Právě překládám do češtiny zákon o aktivní eutanázii a asistované sebevraždě Velkovévodství lucemburského. Můžete být přitom i vy.

20.7.2018 v 21:50 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 340 | Diskuse

Helena Sasová

Příspěvek na péči pro děti s celiakií

Je člověk, který má celiakii, zdravotně postižený? Ano. Definice zdravotního postižení ale není jednotná a pro různé účely se liší.

20.7.2018 v 17:54 | Karma článku: 10.02 | Přečteno: 251 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Manželské toccaty a fugy: Miláčku, nevíš kde mám...?

Stejná jistota, že Země rotuje okolo Slunce si nezadá s tou, že tuto větu slyšel každý muž a každá žena, který žije aspoň jeden den v páru. Její význam je však mnohovrstevný.

20.7.2018 v 17:53 | Karma článku: 22.13 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 339 Celková karma 13.65 Průměrná čtenost 1311

Většinu svého života autorka věnovala novinářské profesi, nyní působí jako knihovnice. Ve volném čase více než deset let zastávala funkci předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů a členky poradního orgánu zmocněnce pro lidská práva.





Najdete na iDNES.cz